Díkůvzdání

Evangelium: Matouš 21,23–32

"Když Ježíš přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: „Jakou mocí to činíš? A kdo ti tu moc dal?“ Ježíš jim odpověděl: „Já vám také položím otázku; jestliže ji zodpovíte, i já vám povím, jakou mocí to činím. Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí?“ Oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li »z nebe«, namítne nám: »Proč jste mu tedy neuvěřili?« Řekneme-li však »z lidí«, máme obavy ze zástupu; vždyť všichni mají Jana za proroka.“ Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ Tu jim řekl i on: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."

Po přečtení výše uvedených řádků můžeme položit podobnou otázku například zahradníkovi, kterému vyrostou nádherná jablka: "Ó zahradníku, jakou mocí to činíš, že máš tak krásné plody na stromech tvých?" Jistě kdekdo může namítnou, že nejde o nadpřirozený Boží zásah, ale o pěstitelovu osobní lidskou zkušenost. Jenomže, kdo žil na vesnici, dobře ví, že největší brambory má ten nejhloupější sedlák. Ano, zemědělství není úplně v lidské moci. A mnozí to ví, je buď sucho nebo mokro, řádí plísně nebo paraziti, plevel bují víc než ušlechtilé květiny.

A jakou mocí se to tedy děje, že vše kolem nás nese své ovoce? Křesťané znají pořekadlo: "Jeden sází, druhý zalévá a Pán Bůh dává vzrůst" A vskutku, bez Božího namáhání, marné všechno počínání. Vše kolem nás se totiž děje mocí Boží. Bez Boha byl nebyl tento svět stvořen a uveden v chod tak, aby vše řádně plnilo svoji Bohem danou funkci a poslání. A na Bohu tento svět stojí - Bůh jej řídí a má ve své moci.

Přečtěte si prosím Žalm 104:5-22

Zemi jsi založil na jejích sloupech, navěky jí neotřese vůbec nic. Jak pláštěm přikryl jsi ji oceánem, vody stály i nad horami. Před tvojí hrozbou pak rozutekly se, před tvým burácením prchaly. Sahaly k horám, stekly však do údolí, na místo tebou určené. Hranice dals jim, aby je nepřekročily, aby už nikdy nepřikryly zem!

Ty pouštíš potoky do údolí, aby proudily mezi horami, všechnu polní zvěř aby napájely, divocí osli aby u nich žízeň zahnali, na jejich březích aby hnízdili ptáci, jejich zpěv aby zněl mezi větvemi. Ze svých paláců hory napájíš, země se sytí ovocem skutků tvých!

Trávě pro dobytek dáváš růst a také rostlinám k lidskému užitku, aby jim ze země pokrm vyrostl: Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří, a chléb, který člověku dodá sil. Hospodin sytí i své stromoví – libanonské cedry, které sám vysadil. Vrabci si na nich hnízda postaví, čáp si nachází domov na jedli. Vysoké hory patří kamzíkům, skály jsou útočištěm králíků.

Stvořil jsi měsíc, aby časy určoval, i samo slunce ví, kdy má zapadat. Přivádíš tmu a noc se rozhostí, spoustou zvěře se lesy zahemží. Po své kořisti řvou tehdy lvi, aby tak Boha o pokrm žádali. S východem slunce se vrací zpět, aby ulehli ve svých doupatech.

Boží Slovo nám jasně říká, že Stvořitel je dárcem všeho. Buďme mu proto vděční za svůj život, za přírodu, za živobytí.

Průměr: 3.8 (4 votes)

Pro všechny

Přeji klidný, sváteční začátek adventu.
http://www.youtube.com/watch?v=wP3JkFG2STo&feature=fvwrel

stoura

S tím samozřejmě souhlasím - říká se tomu inflace slov.
Ale někdy se jedná jen o prosté nepochopení, lidé mají rozdílnou vnímavost abstrakce. Myslím, že to není důvod k nějakým radikálním závěrům. Jsme prostě každý jiný.
Když Vy mě budete vysvětlovat kybernetiku, za minutu se v tom ztratím a budete "pro mě" mluvit cizím jazykem - i když to budou jen samá jednoznačná data, termíny, logika a definice.

Obrázek uživatele Stoura

to Eva - Alenka

Pokud byste ji četla, věděla byste, že jsem citoval (už podruhé) překlad začátku básně Tlachapoud (Žvahlav). Která podle mne hezky paroduje nesmyslné shluky slov, vydávané za něco plné smyslu. Nesmyslnost (či naopak mnohosmyslnost ži libovolněsmyslnost) takového projevu je tam pak dál v knize zdůrazněna jeho rozborem. (to je můj výklad, třeba přijdete na jiný)

stoura

Ne. Sice jsem to jako dítě zkoušela, ale absolutně mě to nechytlo.
Možná bych to mohla /a měla/ zkusit teď. Malý princ mě v dětství taky neoslovil.

Obrázek uživatele Stoura

to Eva - důvod výroku

ad ...o důvodu vyslovení tohoto výroku mohu jen spekulovat a jeho smysl mi zatím taky uniká. Můžná by bylo na místě upřesnit význam slov - zkuste je jednotlivě definovat.

Četla jste Alenku v říši divů?

Indoš - nápověda

Nejedná se o krávu Milku.

indoš

Především jsem pochopila platnost výroku:
"Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí".

Indoši, nabídnu Vám jednu moudrost, je to samosebou výrok nepravdivý, samá lež, ale je zajímavý...

"Láska je vulgaritapětivemenná - v houštině trní dojená".

Co Vy na to?
Smile

Eva a definice

Výborně, že byste pochopila důležitost definic?

stoura

- Jistě. K tomu může posloužit i výrok Lisperní jezeleni se vírně vrtáčejí v mokřavě, vetchaří hadroušci jsou roztruchleni a selvy syští tesknoskuhravě

..........................................
Ano...
...o důvodu vyslovení tohoto výroku mohu jen spekulovat a jeho smysl mi zatím taky uniká. Můžná by bylo na místě upřesnit význam slov - zkuste je jednotlivě definovat.

Obrázek uživatele Stoura

to Eva - výroky a spol

ad Vyvratitelných výroků je spousta a nemusím chodit daleko : "Myslím, tedy jsem" /Descartes/ nebo "Bez myšlenek není svět" /Ramana Maharši/.

U obou těchto výroků je jejich pravdivost otázkou definic.

ad Tyhle a podobné výroky neprovokují /jen, "samozřejmě"/ k jejich vyvrácení, ale k hledání důvodů jejich vyslovení a především k nahlédnutí na realitu z jiného - netradičního úhlu.

Jistě. K tomu může posloužit i výrok Lisperní jezeleni se vírně vrtáčejí v mokřavě, vetchaří hadroušci jsou roztruchleni a selvy syští tesknoskuhravě

Customize This