Datování uhlíkem podkopává evoluční dlouhé věky

John Baumgardner, Ph.D.

(Několik informací z článku v http://www.icr.org/article/117/ Carbon Dating Undercuts Evolution's Long Ages – přeložil Pavel Kábrt – 2/2010, celý článek vydal Institut pro výzkum stvoření v říjnu 2003)

Asi před dvaceti pěti lety byly zdokonaleny přístroje zjišťující množství radioizotopů v látce (AMS a urychlovače iontového paprsku). Citlivost měření poměrů 14C/12C se zvýšila z 1 % na 0,001 %, teoreticky tedy z původní možnosti datovat vzorek starý 40 000 let na 90 000 let.

Velké překvapení však nastalo, že žádný organický materiál nebyl nalezen, který by měl ono stopové množství 0,001 % 14C vůči modernímu uhlíku. Protože většina vědců věří v klasická obrovská stáří geologických formací, toto překvapivé zjištění bylo vždy vysvětlováno kontaminací vzorků. Byly tedy vynaloženy všemožné snahy, aby kontaminaci bylo zabráněno, stejně však nebyl nalezen žádný vzorek s „mrtvým“ obsahem 14C – včetně těch z velkých hloubek geologických vrstev obsahujících fosilní záznam.

Poměr 14C vůči 12C atomům se snižuje faktorem 2 každých 5730 let. Po 20ti poločasech rozpadu (114700 let – hypoteticky myšleno do minulosti) se poměr 14C/12C sníží faktorem 2^20, neboli 1 000 000. Po 1,5 mil. let je tento poměr zmenší faktorem 2^1 500 000/5730, neboli 10^79. To znamená, že kdyby na začátku byl jen čistý uhlík 14C v množství veškeré hmoty pozorovatelného vesmíru, po 1,5 mil. let by tu nezbyl ani jeden atom. A tak běžně nalézané hodnoty od 0,1 do 0,5 % 14C ve vzorcích, o kterých evolucionisté věří, že jsou staré stovky miliónů let, jsou velkou anomálií pro evoluční chronologii.

Upřímná snaha vyřešit tento „problém znečištění“ vygenerovala spoustu peer-reviewed článků ve standardní literatuře, zabývající se radiokarbonovým datováním, během minulých 25ti let. Většina z těchto článků uznává, že 14C není z kontaminace, ale je vzorku vlastní, vzorek ho obsahoval od počátku. Vysvětlení však z hlediska evoluční chronologie chybí. Kreacionisté, vědomi si důležitosti této věci, se celé záležitosti věnovali v programu RATE a vyhotovili si vlastní analýzy 14C pomocí AMS na jedné z nejprestižnějších laboratoří. Vzorky uhlí získali od U. S. Department of Energy Coal Sample Bank na Pennsylvania State University. Deset vzorků byly tři vzorky uhlí z eocénu, tři z křídy a čtyři z karbonu.

Získané hodnoty zapadají do těch, které byly publikovány v peer-reviewed literatuře. Bylo stanoveno 0,26 % pmc (percent modern carbon) pro eocén, 0,21 pmc pro křídu a 0,27 pmc pro karbon. Vidíme, že rozdíl mezi jednotlivými etážemi geologického sloupce je nepatrný a ukazuje tedy nejen na mladou Zemi, ale i na to, že všechno uhlí (černé i hnědé, tedy prvohorní i druhohorní i třetihorní) vzniklo naráz, při celosvětové potopě.

Pokud aplikujeme (extrapolujeme) výsledky rozpadu 14C do vzdálené minulosti, pak získané poměry 14C/12C odpovídají věku 50 000 let (2^-50 000/5730 =0,0024 = 0,24 pmc). Je však třeba domyslet, že potopa odstranila ohromná množství biomasy, která přispívala na obsahu uhlíku v atmosféře – dnes tato biomasa existuje ve formě ohromných zásob uhlí, ropy a roponosné (živičné) břidlice. Umírněný odhad pro předpotopní biomasu je stonásobek té současné. Pokud bychom uvažovali, že před potopou bylo v biosféře asi jen 40 % 14C vůči tomu, kolik je dnes, a uvažovali rovnoměrnou úroveň 14C v předpotopní atmosféře i biomase, pak by 14C/12C vycházelo na 0,4 % dnešní hodnoty, kterou obsahovaly předpotopní rostlinné a živočišné organizmy.

S tímto více realistickým předpotopním poměrem 14C/12C nám vychází hodnota 0,24 pmc, která odpovídá stáří pouze 4200 let (0,004 x 2^-4200/5730 = 0,0024 = 0,24 pmc). Tuto hodnotu též podporují výzkumy na zirkonových krystalech a jejich obsahu helia, který neodpovídá vysokým milionovým stářím evoluční chronologie, ale dává hodnoty stáří naší planety okolo 6 000 let.

Odkazy k celému článku

1. F. H. Schmidt, D. R. Balsley, and D. D. Leach, "Early expectations of AMS: Greater ages and tiny fractions. One failure?—one success," Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B, 29:97-99, 1987.
2. J. R. Baumgardner, D. R. Humphreys, A. A. Snelling, and S. A. Austin, "Measurable 14C in fossilized organic materials: Confirming the young earth creation/Flood model," in Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, R. E. Walsh, Editor, Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp. 127-142, 2003.
3. D. R. Humphreys, J. R. Baumgardner, S. A. Austin, and A. A., Snelling, "Helium diffusion rates support accelerated nuclear decay," in Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, R. Ivey, Ed., Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp. 175-196, 2003.
4. A. A. Snelling and M. H. Armitage, "Radiohalos—A tale of three granitic plutons," in Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, R. Ivey, Ed., Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp. 243-268, 2003.
5. A. A. Snelling, S. A. Austin, and W. A. Hoesch, "Radioisotopes in the diabase sill (upper Precambrian) at Bass Rapids, Grand Canyon, Arizona: An application and test of the isochron dating method," in Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, R. Ivey, Ed., Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp. 269-284, 2003.

PřílohaVelikost
Datování uhlíkem podkopává evoluční dlouhé věky.doc37 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)
Obrázek uživatele V.V.

Re:

P. Kabrt: dobra, ale v tom pripade by zadne vzorky datovane pomoci radiokarbonove metody nemely vykazovat stari v spadajici do intervalu od minus 4000 az po minus cca 40000 let. Nemelo by byt prilis obtizne zjistit, jestli tomu tak skutecne je.

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

V. V. a C14

Ano, tak to přesně je. Protože se předpotopní vzorky vztahují k současné koncentraci (poměru C14/C12) v ovzduší, tedy vyšší než před potopou skutečně byla, vykazují vyšší stáří, proto např. dinosauří kosti vykazují třeba 20 tisíc let a ne 4000 let, tedy čas jejich zahubení v potopě. Logicky, když dané a neoddiskutovatelné (např. kontaminací) množství C14 ve vzorku vztahuji k množství v době úhynu daného organizmu, čím toto množství odhadnu vyšší (to právě nejde naměřit, kolik toho tehdy v ovzduší bylo, když to zvíře žilo a jeho C14 v těle bylo tehdy v rovnováze s ovzduším), tím vyšší bude i naměřené stáří.

Samozřejmě, ani kreacionisté tehdy nežili, a nemohou to přesně vědět. Ale odhadují to z výpočtů síly tehdejšího magnetického pole (někdo si tu plete místní přepólování pole s jeho celkově klesající intenzitou), dále z velikosti zásob fosilních paliv (protože čím bylo více vegetace, tím nižší poměr 14C/12C byl, protože vegetace vydechuje neradioaktivní kyslík a vdechuje radioaktivní uhlík, což ovlivňuje pozitivně poměr obou oxidů uhličitých C14O2/C12O2). Ale ještě i jiné faktory k nižším koncentracím mohly před potopou existovat, něco z toho už jsem uvedl v minulém příspěvku.
PK

Obrázek uživatele V.V.

c14

uz to tady kdysi zaznelo (odpoved jako obvykle nikoli) - pokud by se skokove zmenila koncentrace C14 pri potope, mely by vzorky datovane metodou c14 vykazovat budto realny "popotopni" vek, anebo stari cca 10x vyssi (predpotopni vzorky), ale nic mezi tim. Nebo se pletu?

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

Magnetické pole, produkce C14, biomasa a ti druzí

Intenzita magnetického pole s produkcí C14 v atmosféře opravdu souvisí. C14 vzniká při reakci neutronu s jádrem dusíku N14, přičemž tento neutron musí být zpomalen (moderován) srážkami s dalšími částicemi v atmosféře. V kosmickém záření jsou hojně obsaženy nabité částice, z nichž zejména energetičtější jádra těžších prvků jsou magnetickým polem Země odstíněny. Neutrony potřebné při produkci C14 vznikají nejspíš při jaderných reakcích nabitých energetických částic v atmosféře.

Kreacionistické tvrzení o neustále se zeslabujícím magnetickém poli Země je ale jejich typická nepravda, protože magnetické pole Země spíše osciluje a občas dochází i k přepólování. Historie magnetického pole Země je zapsána v magnetických horninách, např. na dně Atlantiku, a samozřejmě ukazuje (oproti nějakým 10 tisícům let) na velmi vysoké stáří těchto hornin.

Legrační předpoklad stonásobku objemu předpotopní biomasy je pak už naprostý blábol, na úrovni "jak se všechna ta zvířátka i s krmením vešla do té mrňavé kocábky".

Úžasné pak je, jak jim vždy krásně vychází kouzelných 6000 let. Vždy stačí pár naprosto absurdních předpokladů a je to Smile

Obrázek uživatele Stoura

Zdržovací otázky

Popravdě řečeno má otázka nebyla myšlena zdržovací, ale trohu provokativní: chtěl jsem vyprovokovat diskusi o konkrétní koncentraci toho C14 a mechanismech jeho vzniku (například závislosti na velikosti magnetického pole). K tomu mířila i druhá část mého příspěvku, které jste se úmyslným zdržením u první méně podstatné části mistrně vyhnul.

Zkusím se zeptat znovu konkrétněji: Jaká podle Vás byla koncentrace C14 v atmosféře Země třeba v letech -3000, -2000, -1000, 0, 1000 a dnes? Je to v souladu s naměřenými množstvími třeba ve dřevě starých stromů nebo starověkých artefaktů?

A pro odlehčení jeden krátký film:
http://futurama.sk/futurama-online?epizoda=0609enlq

Šťourovi

Omlouvám se, Šťourale, nebudu Vám odpovídat na to, o čem tu na webu jsou obsáhlé články v sekci "Stáří země a vesmíru". Považuji to za ztrátu času a "blba-ze-sebe-dělání", abych Vám vysvětloval, v jakém vztahu je síla megnetického pole Země vůči tvorbě 14C v ovzduší a jak to funguje, nebo jak souvisí stáří vzorku s obsahem CO2 v něm a další Vaše zdržovací otázky, kterými jen prodlužujete svoji agónii. Děkuji za pochopení,
Pavel Kábrt

Obrázek uživatele Stoura

upresneni dotazu

Ad magnetické pole: Zemská magnetosféra funguje jako magnetická past pro nabité částice. Na neutrální částice nepůsobí. C14 ale vzniká reakcí dusíku s neutrony. Jak přesně podle Vás působí změny magnetického pole na vznik C14?

ad "jak by se to mohlo dít, když se chybně dnes naměřená množství 14C ve vzorcích vztahují k současné úrovni množství 14C v atmosféře, místo k té předpotopní?"

Ale vždyť přesně na to se Vás ptám. Pokud bylo v minulosti C14 méně, měli bychom jej ve vzorcích méně naměřit. A protože stáří vzorku odhadujeme úměrné logaritmu naměřeného C14, měly by se vzorky z roku -100 jevit jako staré 5700 + 2000 let. Těch 5700 let je dáno tím, že v roce -100 by měl být podle odhadu z toho článku v atmosféře zhruba průměr mezi dnešní a hypotetickou potopní koncentrací - tedy zhruba polovina dnešního stavu. A polovina C14 se počítá jako stáří 5700 let. (ve skutečnosti je to o několik set let jinak, ale nechce se mi teď počítat logaritmickou rovnici - pro naše úvahy by chyba neměla vadit)

Přitom ale v článcích, které jste postoval dříve, nebyla radiokarbonová data pro dobu kolem přelomu letopočtu zpochybňována. Co je tedy špatně? Ty minulé články, které používají radiokarbon jako argument, nebo tenhle článek, který stanovuje množství C14 v atmosféře před 4200 lety prakticky na nulu?

Štoura

Ten článek to vysvětluje.
1. Magnetické pole země se zeslabuje, bylo-li před potopou silnější, v atmosféře bylo méně 14C.

2. Na předpotopní zemi rostlo mnohem větší množství rostlin než dnes: důvod tohoto předpokladu: obrovské zásoby uhlí musely vzniknout z obrovského množství biomasy. V Journal of Applied Electrochemistry, Vol. 5, 1975, str. 17 uvádí Mary Archerová, že současné zásoby veškerého uhlí na Zemi obsahují přibližně energii, která dopadne na Zemi ze Slunce během 14ti dní.
Přitom jen 0,03 % energie ze Slunce se proměňuje v chemickou energii vegetace fotosyntézou. Z toho plyne:

(14/0,03) x 100 = 46 667 dní (128 let)

Před potopou tedy stačilo 128 let ke vzniku současných zásob uhlí při současné rychlosti fotosyntézy (k roku 2008 byly světové zásoby uhlí spočítány na 826 miliard tun, roční těžba byla 7 mlrd. tun).

Protože bylo více biomasy, bylo ve vzduchu více kyslíku a méně oxidu uhličitého. Toto vše je dostatečné k tvrzení, že množství 14C v atmosféře předpotopního světa bylo nižší a tudíž všechna měření pomocí 14C jsou dnes vyšší než je skutečnost.

Vaše námitka "Například nálezy z doby Caesara by se měly jevit pomocí karbonové analýzy jako 5000 let staré. A to se neděje." vychází z nepochopení věci: jak by se to mohlo dít, když se chybně dnes naměřená množství 14C ve vzorcích vztahují k současné úrovni množství 14C v atmosféře, místo k té předpotopní? Navíc, to je ještě další okolnost, je známo, že množství 14C stále ještě není v atmosféře v rovnováze, více ho vzniká než se rozpadá - tedy koncentrace stoupá. To by snad stačilo, vyjmenoval jsem Vám řadu důvodů, proč stáří vzorků dnes měřených pomocí 14C je vyšší než skutečnost.

PK

Obrázek uživatele Stoura

Dotazy

Ad "Umírněný odhad pro předpotopní biomasu je stonásobek té současné."

Tomu nerozumím. Podle kreacionistů rostly tenkrát 10x hustěji 10x vyšší stromy? Nebo jde se vzal ten stonásobek biomasy? Kde rostl?

ad "Pokud bychom uvažovali, že před potopou bylo v biosféře asi jen 40 % 14C vůči tomu, kolik je dnes, a uvažovali rovnoměrnou úroveň 14C v předpotopní atmosféře i biomase, pak by 14C/12C vycházelo na 0,4 % dnešní hodnoty, kterou obsahovaly předpotopní rostlinné a živočišné organizmy."

Proč by C14 mělo být tak málo? Pokud bychom přijali tuto hypotézu (0,4% dnešní koncentrace - neboli zanedbatelné množství v atmosféře před nějakými 4200 lety), měly by všechny nálezy z historických dob ukazovat systematickou odchylku v datování C14. To proto, že převážná část C14 vzniká celkem rovnoměrně v artmosféře vlivem slunečního záření a obsah by se musel dostat za 4000 let na dnešní úroveň. Například nálezy z doby Caesara by se měly jevit pomocí karbonové analýzy jako 5000 let staré. A to se neděje.

Customize This