Co vám zkamenělina nikdy nepoví

Kyle Butt, M.A.

(Z http://www.apologeticspress.org/APContent.aspx?category=9&article=4537 přeložil Pavel Kábrt – 12/2013. Vyšlo na stránkách Apologeticspress 11. 1. 2012.)

Kniha Jerry Coyne Proč je evoluce pravdivá usiluje podat přehled velkého množství důkazů dokládajících, že evoluce je „fakt“. Kniha svůj účel nesplňuje, ale spíše nabízí jasný vhled do všech těch děr a hádanek, kterými je darwinistická evoluce prošpikována stejně jako způsoby myšlení jejích zastánců. Jedním z do očí bijících omylů, který je velmi snadno odhalitelný, je metoda, pomocí které evolucionisté „datují“ zvířata ve fosilním záznamu.

Přestože celý ten časový rámec miliónů let je vnitřně rozporný (viz DeYoung, 2005), budu ho v tomto článku používat tak, jak to dělají evolucionisté. A to proto, abych ukázal, že jejich vlastní myšlení postrádá logiku. To první, co nám evolucionisté připomenou jako fakt, je, že záznam v horninách, které obsahují zkameněliny, je pouhým zlomkem všech živočichů, kteří kdy žili na této planetě. Protože šance určitého organizmu zkamenět jsou nízké, Coyne uzavírá:

„Můžeme odhadovat, že fosilní doklady, které máme, tvoří jen 0,1 procenta až 1 procento všech druhů – to je stěží dobrý vzorek historie života!“ (2009, str. 22) Evolucionisti často tento druh výroku vkládají do svých publikací, aby se tak zbavili břemena, proč „přechodné“ zkameněliny, které by za předpokladu pravdivosti darwinistické evoluce měly vyplňovat horninový záznam v počtu miliard kusů, nejsou nikde k nalezení. A přesto, naprosto v protikladu k tomuto prohlášení, evolucionisté jako Coyne zacházejí se zkamenělým záznamem jako s perfektním reprezentantem života, „pokud se jim to hodí do krámu“. A klidně o tento záznam opřou svoje vyprávění, kdy se určité organizmy objevily a kdy opět zmizely z povrchu planety.

Tak například Coyne uvádí: „Až asi do doby před 390 milióny let jedinými obratlovci byly ryby. Ale o 30 miliónů let později nacházíme tvory, kterými jsou bezpochyby čtyřnožci: jsou to obratlovci mající čtyři končetiny, chodící po zemi“ (str. 36). A tak Coyne tvrdí, a zakládá to na zkamenělém záznamu, tedy na tom, kdy se v něm určité zkameněliny „objevují“, že žádní čtyřnožci neexistovali „před 390 milióny let.“ Jenže fosilní záznam může být použit k datování organizmů, které se v něm objevují, přece jen tehdy, pokud je perfektně kompletní. Není tedy možné, že čtyřnožci žili mnohem dříve, ale nezkameněli? Určitě to tak může být. Ve skutečnosti na podkladě standardního přístupu poznáváme, že když se zkamenělina „objevuje“ či „mizí“ z fosilního záznamu, absolutně nám to nic neříká o tom, kdy tento tvor ve skutečnosti žil.

Vezměme si jako příklad rybu coelacanth. Tato lalokoploutvá ryba měla údajně „zmizet“ ze země asi před 70 milióny let. Tento způsob uvažování byl odvozen z toho, že se na základě „datování“ tato ryba nenachází ve zkamenělém záznamu po celých 70 miliónů let až do současnosti. Avšak v roce 1938 objevili rybáři živou coelacanthu (Lyons, 2007). Coyne uvádí: „Skupiny jako jsou velryby a lidé se vyvinuly velmi rychle, zatímco jiní tvorové, jako je třeba ´živá fosilie´ coelacantha, jsou téměř identičtí svým předkům, kteří žili před stovkami miliónů let“ (2009, str. 4, zvýraznění dodáno). A tak tu máme rybu, která žila před ´70 milióny´let, a je pořád ještě dnes živá, a po ´70 miliónů let´po sobě ve fosilním záznamu nenechala ani stopu. Zapojíme-li kritické myšlení, nemohlo by to být tak, že tyto ryby žily ´70 miliónů let´předtím, než se objevily ve fosilním záznamu? Zcela jistě.

Ve své diskuzi o lalokoploutvých rybách a suchozemských obratlovcích, Coyne píše: „Pokud tu před 390 milióny let existovaly lalokoploutvé ryby, ale žádní suchozemští obratlovci, a zcela jasně suchozemští obratlovci existovali před 360 milióny let, kde byste asi očekávali, že najdete přechodné formy? Asi někde v této mezeře“ (str. 37). Ale moment: proč vlastně Coyne tvrdí, že tu před 390 milióny let nebyli žádní suchozemští obratlovci? Tvrdí to proto, že jsme žádné ve zkamenělém záznamu nenašli. To ale přece vůbec nic neznamená vzhledem k omezením fosilního záznamu, na což Coyne a zástup jemu podobných vědců rychle poukáže, když mají vysvětlit nedostatek přechodných forem.

Mohlo by to být tak, že suchozemští obratlovci žili „70 miliónů let“ předtím, než je nalézáme ve zkamenělém záznamu? Zcela jistě by to tak mohlo být. „Když“ vidíme organizmus ve zkamenělém záznamu, má to pro naše porozumění tomu, kdy se tento organizmus skutečně na zemi objevil a kdy zmizel, zcela nulovou hodnotu.

A znovu Coyne tvrdí: „Lidé jsou na této scéně nováčky – naše linie se od primátů odděluje někdy před 7 milióny let, což je v evolučním čase pouhý drobek“ (str. 28) Ale ani Coyne ani jemu podobní nemohou být důslední: ve skutečnosti by nám totiž na základě chybějících lidských zkamenělin v daných vrstvách neměli povídat vůbec nic o nějakém „oddělení se“ od primátů.

Můžeme se tedy oprávněně domnívat, na základě jejich přístupu, že zkamenělý fosilní záznam je nedokonalý, že tu lidé žili už milióny let předtím, než nalézáme jejich pozůstatky ve zkamenělém záznamu? Zcela jistě můžeme.

Tohle evidentně děravé evoluční myšlení je velmi dobře vidět i na Coynově tvrzení ohledně lidských stop v Laotoli. V roce 1976 našel Andrew Hill 25 metrů dlouhou řadu otisků lidských chodidel, a tyto otisky byly „naprosto shodné s otisky, které moderní lidé udělají při chůzi do měkkého podkladu“ (Coyne, 2009, str. 202) A přestože se tyto otisky shodují s otisky moderních lidí, evolucionisté je přiřkli druhu Australopithecus afarensis. Coyne to vysvětluje: „stopy jsou staré kolem 3,6 miliónu let, což je doba, kdy A. afarensis byl jediným hominidem ve fozilním záznamu“. (str. 202, zvýraznění dodáno)

Pokud je fosilní záznam tak moc neúplný, že lalokoploutvá ryba může zůstat nepovšimnuta po 70 miliónů let, nemohlo by tomu být tak, že „moderní lidé“ tu pobývají o nějakých tři čtyři milióny let déle než ukazuje jejich zkamenělý záznam? Ovšemže tomu tak může být. Takže co dává větší smysl: 1) to, že moderní lidé žili „před“ svým prvním objevením se ve fosilním záznamu, nebo 2) to, že šimpanzovi podobná stvoření jako je A. afarensis vyšlapala 25 metrů dlouhou linii stop, které jsou „naprosto shodné se stopami moderních lidí učiněných do měkkého podkladu“? Protože víme, že když se ve fosilním záznamu objeví nějaké stvoření, nic to neříká o tom, kdy se toto stvoření objevilo na zemi, pak rozumný závěr je, že „moderní“ lidé tu byli dřív než to tvrdí evolucionisté – a tím pádem nemohou být příbuzní s Australopitheky.

V únoru 2006 nás média zaplavovala zprávami o Castorocauda lustrasimilis, zvířeti podobnému bobru, které mělo údajně žít před 164 milióny let. Zájem byl proto tak vysoký, protože se jeho datování neshodovalo s dosavadním názorem o 100 miliónů let. Evoluční myslitelé měli za to, že takovýto tvor neexistoval dřív jak před 64 milióny let, což bylo opřeno o fosilní záznam (Butt, 2006). Coyne uvedl: „Před šedesáti milióny let tu existovalo mnoho zkamenělých savců, ale žádné zkamenělé velryby. Tvorové, kteří se podobají moderním velrybám, se objevují až o 30 miliónů let později.“ (2009, str. 49) Tento výrok by měl vlastně znamenat jen to, že se velryby „objevují“ ve fosilním záznamu až o 30 miliónů let později. To však absolutně nic neříká o tom, kdy žily. Mohly být na zemi už „70 miliónů let“ předtím, než se objevily ve fosilním záznamu (při použití jejich pochybného, milióny let dlouhého rámce). Jestliže tedy Coyne tvrdí, že ví, kdy se velryby objevily na zemi na základě jejich objevení se ve fosilním záznamu, pak nejde o nic jiného než vlastně o druh podfuku, vycházíme-li z jeho vlastního tvrzení, že zkamenělý záznam je nekompletní.

/ Už víte, proč evolucionistům říkám Darwinovi darebáci? - Pozn. Pavel Kábrt/

Vidíme tedy, že evolucionisté nám nemohou říct ani jednu věc o tom, kdy na této zemi nějaké stvoření vzniklo – pokud to odvozují z jeho zkamenělin. Stejně tak nám evolucionisté nemohou nic říct ze zkamenělin, kdy který tvor vyhynul. Zkamenělina Vám nikdy neřekne datum „začátku“ a datum „konce“. A přesto nejvzdělanější a nejoslavovanější evolucionisté na světě, jako je Jerry Coyne, falšují svoje informace tvrzením, že oni toto všechno vědí na základě zkamenělin. Tím, že Coyne tvrdí, že „všechny důkazy – ty nové i ty staré – ukazují neklamně k závěru, že evoluce je fakt,“ a zároveň pro toto tvrzení používá tak iracionální „důkazy“ ukazuje, že on sám má zcela zmatenou koncepci toho, co je to skutečný „fakt“.

Odkazy

Butt, Kyle (2006), “One Little Beaver Demolishes 100 Million Years,” http://www.apologeticspress.org/apcontent.aspx?category=9&article=1787.
Coyne, Jerry (2009), Why Evolution Is True (New York: Viking).
DeYoung, Don (2005), Thousands...Not Billions (Green Forest, AR: Master Books).
Lyons, Eric (2007), “What Else ‘Living Fossils’ Reveal,” http://www.apologeticspress.org/apcontent.aspx?category=9&article=2294.

PřílohaVelikost
00607-9.12.2013-co_vam_zkamenelina_nikdy_nepovi.doc115.5 KB
Průměr: 3 (2 votes)
Obrázek uživatele Minerva

Hrabě

To právě vůbec není jedno.

V tomhle případě je. Pokud se domníváš, že ne, tak vysvětli proč. Wink

My se zde bavíme o těch evolučních předcích.

Dobře - evoluční předkové Američanů jsou Evropané, Afričané a Asiaté. A všichni čtyři žijí současně, což je podle tvojí "logiky" nemožné.

Takže srovnání lidi - a lidi HURÁ! "takypředek" - je srovnání neplatné

Ale to víš, že je platné. Akorát poukazuje na to, jak je tvůj argument pitomý.

Neb srovnáváme ryby - obojživelníky- plazy- ptáky a savce.

Obojživelníci se vyvinuli z ryb, plazi z obojživelníků, ptáci a savci z plazů. Taky ti to připadá nemožné, protože žijí všichni najednou?

Mezičlánky mezi výše zmíněnými skupinami tvorů se nenašly NIKDE, tudíž je normální předpokládat, že nežily NIKDY

Když nenajdeš záznamy ani ostatky své prapraprababičky, také je normální předpokládat, že nežila?

Psal jsem, že PŘESTOŽE se nenašly, tvrdí se, že jistojistě žily

Tvoje prapraprababička se taky nenašla, přesto jistojistě žila. Vlastně jich žilo hned 16. Wink

Přičemž jednou, navzdory faktu nenalezení určitého tvora - je urputně tvrzena jeho (údajná) existence a jindy zase, z jeho nenalezení je vydedukována jeho neexistence (v daném údobí).

Z nenalezení nějakého tvora není vydedukována jeho neexistence. Když se nějaký tvor nenalezne, tak o něm nevíme. To neznamená, že neexistoval, jen že nám chybí informace, že existoval.

Však taky je! Přečtěte si článek výše.

Hotovo. Nikde jsem nenašla, že by se nenalezení něčeho vydávalo za důkaz neexistence něčeho. Nenapovíš?

Ano, všechna zvířata i lidé žili současně, neb celé tvorstvo bylo stvořeno Bohem v šesti dnech.

Ano, jsi opravdu velice hloupý.

Avšak musíte si vybrat.

To první. Stav fosilního záznamu vskutku nedokazuje, že všichni tvorové nežili současně. Jestli ti však pravděpodobnost těsně nad nulou stačí, cosi to naznačuje. Smile

ॐ असतो मा सद्गमय

Trituruss

No to právě není vůbec jasné ani z hlediska ET, kde se statut australopitéců stále mění a jednotlivé soupeřící výkladové školy je hned dávají do rodokmenu Homo, hned mimo něj.. Taky bychom se museli bavit přesněji = který podruh rodu australophitecus.

To ted ale praveze nepises zrovna o hledisku ET, to pises spis o hledisku taxononomickem - naopak z pohledu ET toto handrkovani nedava moc smysl. Pokud si vezmeme treba lebku Twiggi, tak tu nekteri radili do rodu Homo a jini ji brali jako australopiteka, podobne jako lebku 1470 z habilis na rudolfensis, kdy jeste ke vsemu "rudolfensis" priradili k rodu Australopithecus i Homo, ale prave z hlediska ET toto vsechno je uplne nepodstatne a uz jsem tu nekolikrat vysvetloval proc.

To je

velmi podobné jako problémy taxonu Habilis. vše co vědci mají jsou pouze MOMENTÁLNĚ NEJLEPŠÍ VYSVĚTLENÍ založená na výkladu zlomků informací, takže bych si nedělal iluze o tom, že to takto i bylo. Rekonstrukce založené na velmi chudých zbytcích nemohou vyplodit objektivní komplexní pravdivý popis.

Kdysi jsem zde k tomu psal :

pouze za momentalne nejlepsi existujici vysvetleni

Napsal uživatel Triturus (bez ověření) dne Út, 03/16/2010 - 10:20.

Sorry, ale to je už fakt únavné, protože každá ze stran si tu mele stále dokola to své = na tvrzení tohoto typu jsem zde reagoval X krát.

Ptám se : Je MOMENTÁLNĚ nejlepší vysvětlení také pravdivé ? Nebo je pravdivé jen určitou dobu = je vlastně nepravdivé, protože pravda nemůže mít časově omezenou platnost = je pravdivé jen do doby, dokud ho nevyvrátí jiné pravdivější a to je zase pravdivé jen dokud ho nevyvrátí ještě pravdivější ? Má pravda stupně ? Je možné aby bylo něco více či méně pravdivé než pravdivé ? Jsou polopravdy pravdami, nebo omyly, nepravdami ?

Já vím, slyšel jsem už milionkrát, takhle věda postupuje, metoda pokus a omyl, jinak to ani nejde. OK to bych ještě bral. Ale proč jsou pak mnohé dočasné pravdy v argumentaci vydávány za fakta, když je vlastně vzhledem k potencionálním změnám poznání vůbec nemusíme brát vážně ? Co z těch článků bude platit za 50, 100 let ? A přitom v současné diskuzi se odkazy na ně dávají jako doklady autority - už jsem o tom psal = nemáš odkaz, nemáž důkaz = odkaz = důkaz. Takhle to funguje. A přitom navíc tyhle články jsou vždy tak šalomonsky psané, že si nechávají otevřená zadní vrátka v podobě různých možná, zřejmě, pravděpodobně, ale na druhou stranu jedněmi ústy naznačují, že to co v nich je, pravda je.

A já se bez ohledu na to jak to může či nemůže chodit ve vědě, z pohledu laika ptám - jak vážně mám brát podobné "pravdy", když z vlastní empirické skušenosti vím, že je to už X-tá verze pravdy, která bude velmi pravděpodobně ještě X-krát přehodnocena jinými pravdami. Která z verze té vaší pravdy za těch 150 let byla skutečně pravdivou pravdou ? Trvalou. Tvářily se tak dobově všechny a jako takové byly vydávány na vědecké a měly vliv na názory lidí ohledně evoluce a přesto, většina z nich zkončila na smetišti dějin. A já se ptám - copak si vědci neuvědomují, jakou mají svými prohlášeními odpovědnost, do jaké míry utvářejí lidské světonázory ? A čím ? Něčím, co je pravdou jen pár let, dokud to není přehodnoceno = jinými slovy většina lidí za minulých 150 let byla přesvědčena o evoluci pomocí dnes už neplatných argumentů !!! To je ovšem tragédie !!! A já se opět ptám - na základě této historické zkušenosti - co když to, co nyní přesvědčuje mnohé lidi o evoluci, skončí za pár desítek let stejně ( a z hlediska toho jak funguje věda, je to pravděpodobné ). To ovšem znamená, že i většina dnešní generace je z pohledu budoucích přehodnocení, přesvědčována o platnosti evoluce možná zcela neplatnými argumenty a tak to funguje dál a dál, příčemž každá ta dosavadní verze pravdy vytváří iluzi konečné, byť tam pro jistotu, pokud je autor serioznější, hodí nějaké to možná, snad, zřejmě, pravděpodobně ...
Z tohoto hlediska se mi tento systém jeví jako propagandistická mašinérie, která žije vlastním životem na základě dočasných pravd vytváří iluzi skutečné pravdy a vůbec nepoukazuje na ten důležitý rozdíl, kterého si většina konzumentů takových bulvárních hlášek není vědoma = že užívání takové propagandy způsobuje slepotu a podporuje naivní nekritickou víru ve vše vědecké. Dnes když se napíše vědci dokázali, to zní pro mnoho lidí jako magické zaklínadlo, jako by věda byla novým náboženstvím a vědci kněžími a jejich pravdy zjevené = lidé k nim přistupují s úplně stejnou nábožnou důvěrou a vírou. To je asi přirozeně lidský sklon, mění se jen obsahy, zato formy, obaly, nátěry zůstavají stejné.
Copak není tragické a zločinné, že miliony lidí byli přesvědčeny o platnosti evoluce na základě dnes již překonaných pravd a že se to děje dále úplně stejným způsobem a jen slepý to nevidí či nechce vidět ?

Která verze té vaší pravdy je skutečně pravdivá = ne jen dočasně, ale trvale. Můžete mi dát záruku, že bude i za 10, 20, 50, 100 let ?

Triturus

Obrázek uživatele Telesto

Trituruss

Špatně jsem se vyjádřil. Oprava:

Doklady, které máme, říkají, že jediný ZNÁMÝ druh, který takové stopy mohl zanechat a prokazatelně v tom období a té lokalitě žil byl Australopithecus.

Pochopitelně, že pokud budeme mít jiné důkazy, tak můžeme naše vědomosti opravit. Každopádně se současnými informacemi nemůžeme říct, že se jedná o stopy moderního člověka. Na to prostě žádné důkazy neukazují.

Ve skutečnosti ale vůbec nevíme, zda australopithecus byl jediný, kdo v té době žil v té oblasti, takže to není nic objektivně prokazatelného, je to jen interpretace.

Ano, je to interpretace na základě dochovaných důkazů. Je to interpretace podpořená důkazy. Interpretace, že se jedná o stopy moderního člověka není vůbec ničím podložená. O to jde...

Chápu, že vědci mohou vycházet jen z dokladů, které mají a ne z doklady, které nemají, ale právě proto bych to nevydával za jedinné prokazatelné. Za pár let se mohou najít jiné fosílie v této oblasti a váš výrok bude nepravdivý.

Myslím si, že to nikdo za jasně prokázané nepovažuje. Ale je to jediné logické vysvětlení, které nám současné důkazy dovolují učinit. Pokud se najdou jiné fosílie, tak je možné, že se tento nález přehodnotí. Když pojedu africkou savanou a uvidím stopu slona, tak nemůžu tvrdit, že se jedná o stopu mamuta...

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Jinak

s evolucí australopithéců + s tím co lze vyvozovat z nálezů jejich fosilních částí v různých vrstvách spolu s nálezy jiných hominidů je to mnohem složitější, než se zde snaží někteří zjednodušujícím způsobem naznačit. Ale to jsem sem už vícekrát vkládal, bezvýsledně, přesto kafemlejnky dále vedou svou - často zastaralé informace - v zajetí mechanických stereotypů, takže nemám důvod to sem znovu vkládat ani řešit, kafemlejnky by si dále vedly svou bez ohledu na to jak se to má. To je beznadějné, zcela mě to znechucuje - to jen poznámka na okraj.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

MINERVA

To je přeci úplně jedno.

To právě vůbec není jedno.

Důležité je, že jsou to tví předkové.

Není předek jako předek. My se zde bavíme o těch evolučních předcích. Nesrovnáváme rybu - a rybu. Nýbrž klademe otázku, kde se vzala všechna ta zvířata a lidi. A pokud jste si nevšimla, tak tvorové v přírodě se od sebe dost podstatně liší. ET tyto rozdíly vysvětluje postupným vývojem jednoho tvora z druhého. Takže srovnání lidi - a lidi HURÁ! "takypředek" - je srovnání neplatné. Neb srovnáváme ryby - obojživelníky- plazy- ptáky a savce.

To, že to usuzují, je naprosto v pořádku. Dokud se tam nenajdou, je normální předpokládat, že tehdy nežili.

Mezičlánky mezi výše zmíněnými skupinami tvorů se nenašly NIKDE, tudíž je normální předpokládat, že nežily NIKDY. Big smile

Ne. Nepředpokládá se, že jistojistě existovaly, kvůli tomu, že je fosilní záznam nedokonalý.

Psal jsem, že PŘESTOŽE se nenašly, tvrdí se, že jistojistě žily. Tedy to "nenalezení" je odůvodněno "nedokonalostí fosilního záznámu" Čili máme stejný fosilní záznam - stejně nedokonalý. Přičemž jednou, navzdory faktu nenalezení určitého tvora - je urputně tvrzena jeho (údajná) existence a jindy zase, z jeho nenalezení je vydedukována jeho neexistence (v daném údobí).

Takže stejná neexistence (ve fosilním záznamu) avšak pokaždé diametrálně rozdílný závěr (o jeho skutečné existenci). Jednou tak a jindy jinak.

Však taky není.

Však taky je! Přečtěte si článek výše.

Přesně tak.

Ano, všechna zvířata i lidé žili současně, neb celé tvorstvo bylo stvořeno Bohem v šesti dnech.

Fosilní záznam je skutečně nedokonalý, ale na potvrzení postupného vývoje je dostačující.

Ta "postupnost" v čase je právě opřena o neexistenci různých tvorů v určité vrstvě. Avšak musíte si vybrat. Pokud neexistence nějakého tvora ve fosilní vrstvě nebrání jeho existenci, pak rovněž nebrání tomu, aby všechna zvířata ve skutečném světě žila zároveň, tudíž se nemohla postupně vyvíjet.

Pokud však neexistence tvorů ve fosilních vrstvách, svědčí o postupném vývoji, pak na takové neexistenci evoluční posloupnost zakládáte a zároveň se vám na ní i celá posloupnost hroutí, neb nemáte ve fosilním záznamu mezičlánky, které by uvedené skupiny živočichů spojovaly a zároveň by podaly vysvětlení pro tak rozdílné morfologické, i jiné znaky jednotlivých skupin.

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Telesto

2) Doklady, které máme, říkají, že jediný druh, který takové stopy mohl zanechat a prokazatelně v tom období a té lokalitě žil byl Australopithecus.

Jenže doklady, které máme nejsou úplné, jsou to jen torza, fragmenty minulosti. A tyto neúplné doklady říkají,m že jedinný, kdo takové stopy mohl zanechat je prý australopithecus. Ve skutečnosti ale vůbec nevíme, zda australopithecus byl jediný, kdo v té době žil v té oblasti, takže to není nic objektivně prokazatelného, je to jen interpretace. Chápu, že vědci mohou vycházet jen z dokladů, které mají a ne z doklady, které nemají, ale právě proto bych to nevydával za jedinné prokazatelné. Za pár let se mohou najít jiné fosílie v této oblasti a váš výrok bude nepravdivý. Jinými slovy, není to nic pevně navždy daného. To, že vědci dnes vědí jen tolik, že v oblasti žil australophitecus, vůbec nedokazuje, že tam nemohli žít i homidé o inichž v současné době vůbec nevědí. Takže bych nehovořil o tom, že v té oblasti PROKAZATELNĚ žil jen australopithecus. Ta prokazatelnost je omezená jen dnešním stavem prokazování.

Obrázek uživatele Telesto

Re: Co vám zkamenělina nikdy nepoví

Prý probíhá diskuze o vzniku Coloradského kaňonu několika katastrofickými záplavami, ne pozvolnou erozí.

Bohužel to není možné. Proti rychlému vzniku Grand Canyonu (jestli je tím myšlen ten Coloradský kaňon) svědčí celá řada důkazů. Od radiometrického datování, přes existenci vrstev z různých biotopů až po meandrovité zákruty řeky Colorado.

Nemyslíte náhodou kaňon řeky Columbia v Oregonu/Washingtonu? Tam se skutečně uvažuje o protržení velké hráze v jižní Kanadě. A také je hezké vidět rozdíl mezi columbijským kaňonem a Grand canyonem. Jejich charakter je zcela odlišný...

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Re: Co vám zkamenělina nikdy nepoví

Nelze vyloučit, že k fosilizaci docházelo náhle při nějakých více či méně vyjímečných příležitostech (povodně, sopečné výbuchy, zemětřesení…). Tomu by nasvědčovalo i velké nahromadění fosilií. Takže mohou být ve fosilním záznamu mezery. Prý probíhá diskuze o vzniku Coloradského kaňonu několika katastrofickými záplavami, ne pozvolnou erozí. Uvažuje se například o protržení ledové hráze velkého vnitrozemského jezera.

Pacák

Customize This