Co nám prozrazuje genetický kód-dvě videa pod sebou

V tomto krátkém videu Mgr. Libor Voteček Vám vysvětlí, složitost genetického kódu. Každá rostlina, každý živočich má unikátní genetický kód. Je možný postupný vývoj zvaný evoluce? Je možné aby se genetický kód vyvíjel a postupně přepisoval? Mohl život vzniknout pomocí evoluce, postupným vývojem?

Další videa naleznete zde nebo zde.

Průměr: 5 (3 votes)

dodatek

uzitecne ztraty informaci

jeste k debate o delecich - tento cerstvy clanek ukazuje, ze prave delece nekterych regulacnich useku DNA jsou u cloveka zodpovedne napr. za "nadmerny" rozvoj specifickych oblasti mozku zapojenych do vyssich kognitivnich funkci

http://www.nature.com/nature/journal/v471/n7337/full/nature09774.html

Gemini

“Slovo taštička není taška a ke ztrátě informace došlo.”

Souhlasim, tasticka neni taska, proto bych rekl, ze informace se zmenila - z neceho na neco. Myslim, ze pripad ztraty dvou aminokyselin z proteinu, ktery jich obsahuje kolem tisicovky, muzeme takovou zmenu klidne nazvat modifikaci.

Zajimalo by me, jak byste argumentoval, kdyby pozorovana mutace byla zpusobena nikoli deleci, ale inzerci nebo substituci bazi. Povazoval byste takovou situaci za vznik nove informace, anebo byste tvrdil, ze jde jen o modifikaci neceho, co tam bylo, a zadna nova informace nevznikla?

Primer s budikem – porad predjimate neco, co v pripade receptoru vubec nemusi byt pravda – utrzeni rucicek apod. Co kdyz se jenom trochu zkratily?

Obrázek uživatele Stoura

ad příklad s autem

Ten příklad s jedním autem je špatnou analogií. Chybí v něm množství a rozmnožování.

To konkrétní auto se přece dál už nevyvíjí, ale jen jezdí. Stejně, jako se geneticky nijak nevyvíjí dospělý tvor, ale žije.

Mutace jsou generovány odlišností kopií. Takže nějaký jiný výrobce zkusí postavit podobné auto. A protože nemá všechny součástky stejné, použije modifikace (mutace). Něco se osvědčí, něco ne. Co se neosvědčí, toho se moc nevyrobí. To, co se osvědčí se rozšíří. A mezitím řidiči jezdí a jezdí v předchozích modelech. Ve kterých třeba i vozí na korbě součástky na další auta.

Díky prvku inteligence to samozřejmě výrobci nemusí všechno hned zkoušet, ale někdy poznají chybu už v plánech. Proto také vývoj strojů probíhá rychleji, než vývoj organismů. které to prostě jen zkoušejí.

Obrázek uživatele Stoura

to Gemini - nezjednodušitelně složitý?

Neřešme teď kde se tento nezjednodušitelně složitý stroj vzal.

Jak jste přišel na to, že je nezjednodušitelně složitý? Shock

Obrázek uživatele Stoura

to Gemini -bez placenty

ad Biologii nerozumím, takže je možné, že existují nějací savci, kteří placentu nemají.

Všichni vačnatci a ptakořití jsou bez placenty.

Mimochodem: vyplývá nějak neexistence placentálů v Austrálii (a totéž s vačnatci v Eurasii) z nauky o potopě?

U člověka je placenta potřeba. ale to přece nijak nepopírá to, že se mohla postupně vyvinout u organismů, které ji zpočátku nepotřebovaly.

I u té výroby aut se postupně zdokonalovaly jak automobily, tak souběžně i technologie jejich výroby.

Takže silnice se vylepšovaly aby se lépe přizpůsobily . Ale nepřizpůsobovaly se cestou pokusů a omylů ale čistě racionálně.

To samozřejmě není pravda. Pokusů a omylů byly spousty. Ale rozšířily se jen ty typy, která neeliminovala jejich nepraktičnost.

Osobně jsem se zajímal spíše o vývoj železnic, takže tam Vám mohu vyjmenovat obrovské množství pokusů a slepých uliček, než se dospělo k současným stojatým kolejnicím na dubových nebo betonových pražcích, u silnic znám jen některé pokusy, ale také jich není málo.

Štoura Oko

Ano rozhodně se určité prvky přidávaly možná postupně,ale tady se stále hovoří jen o genetických mutacích, které probíhají nezávisle na skutečnosti existence nějakého prvku a bez skutečnosti existence okolního prostředí, tomu jsou vystaveny až potom. Že se napotvoru zrovna ty náhodné mutace takhle schodnou.

Když ale mluvíme o baterii a alternátoru, představme si první auto které ještě nemá světla ani blinkry,nemá ani startér a nemá ani baterii, má jenom alternátor a řidič má pod sedadlem kliku. Neřešme teď kde se tento nezjednodušitelně složitý stroj vzal. Pak se ale najednou objeví světlo se žárovkou a s kabelem, které se náhodně připojí k alternátoru, řekněme náhoda tomu chtěla a nic tedy nebrání aby to fungovalo, jednotlivé prvky se přeci přidávají dál. Jenže ejhle nestačí nám kapacita alternátoru a to proto, že alternátor když vznikl tak nijak náhody nepočítaly s tím, že se jednou připojí nějakej další odběratel. Takže lze jedině čekat na nějakou vhodnou mutaci, která nám posílí alternátor. Následně musí přijít vhodná mutace která změní kasli, protože do té staré už se ten větší, těžší a výkonější alternátor nedá přimontovat. Následně musí náhoda rozšířit průměr válce, zvětšit píst a přidat ještě jeden pístní kroužek, protože nám nestačí výkon motoru. Ha problém musíme počkat na vhodnou mutaci aby se nám posílila ojnice, kliková hřídel a zesílil kabel ke svíčce. Jenže problém je že i když se dočkáme všech těchto změn, nemusí nám zase tomu odpovídat žárovka. Chudák řidič si moc nezajezdí. Takže přidávat prvky ano, ale jde o to kde je taky brát, protože se také může stát, že jednou zjistíme, že si půjčujeme z ničeho a navíc je také potřeba aby to bylo kompatibilní a jak celek vhodně dimenzované a seřízené. každý další prvek to zákonitě jako celek "rozešteluje" Shock)

No že by si tohle Behe předem nezjistil a nepodíval se po přírodě, to se mi nějak nezdá, spíš na to co vidí v přírodě má jiný názor než ti co se domnívají, že vyvrátili jeho předpoklad.

Štoura

S těmi příklady je to vždycky trochu kříž Shock)

Auto zahyne bez benzínu,ale ne bez benzínky. Řekněme, že ten kdo sestrojil první auto se myšlenkou benzínek nezabýval, protože, věděl, že auto potřebuje jen benzín a ten se třeba dal koupit v hokynářství do kanystru a nebo si ho mohl řidič sám vyrobit (je to příklad) benzínka sice bez aut je poněkud na tom hůř, ale ta vznikla jen jak zdokonalení a vylepšení získávání benzínu pro auto, vylepšené hokynářství Shock) Stejně tak jako ten kdo sestrojil první auto věděl, že bude jezdit po zemi, tedy už musely být cesty. Byly jen prašné a úzké, ale byly. Takže silnice se vylepšovaly aby se lépe přizpůsobily . Ale nepřizpůsobovaly se cestou pokusů a omylů ale čistě racionálně. Z žádné silnice se ale nikdy nestala benzínka a ani žádné auto nikdo nikdy nepředělal a nezměnil na benzínový stojan. Podle všeho teda první na světě byla prašná úzká cesta. Cesta z které ale nikdy nevzniklo první prauto, a následně první prabenzínová stanice. Všechny tyhle komponenty byly sestaveny samostatně a pak se dále vyvíjely a přizpůsobovaly, proti tomu nic. Já vím je to šílenost, ale konec konců silnice stejně jako auto se skládá ze stejného základního materiálu, takže jde jen o kombinaci atomů Shock)

Plody mnoha druhů živočichů bez placenty fungují. Placenta samozřejmě pro vývoj nového organismu mnohé zjednoduší.

Biologii nerozumím, takže je možné, že existují nějací savci, kteří placentu nemají. Já ale měl na mysli člověka a ten jestli si myslím správně se bez placenty neobejde. Nejde o to, že to má s placentou jednodušší on ji nutně potřebuje. Ale jestli je v medicíně znám případ, že se narodil člověk který se vyvinul bez placenty tak OK beru zpět.

George

Já rozhodně nejsem nepřítel vědy, naopak. Je mi jasné, že na spoustu otázek věda nemůže znát odpovědi a že je velmi pravděpodobné, že je jednou nalezne,ale třeba taky ne.Jenže věda není žijící organismus, není to myslící či inteligentní bytost, která by se mohla rozhodovat, to musejí stále lidi a taky to dělají. Věda je nástroj, který si vytvořili lidé. Oni ji zformovali, oni jí dali pravidla. Ona nemá možnost, říct „Ale takhle ne, takhle to není, je to takhle „ Shock)
Je nástrojem díky kterému lidé kteří to umí a vědí jak na to poznávají svět. Je ale dost pravděpodobné, že na poznávání světa není jediným nástrojem.

Jedno staré známé a dobré pořekadlo říká „Nikdy se úplně nevydávej do rukou svého Boha“ To není nic proti kreacionistům nebo znevažování náboženství, to má člověku poradit aby se neupnul jen na jeden bod ke kterému s obdivem vzhlíží a ostatní neviděl, neslyšel.

Řada lidí nabyla vnitřního přesvědčení a plně se s ním ztotožnila, že existuje jen to co můžeme vnímat svými smysly a co se dá jen racionálně objasnit. Jak už jsem tu jednou psal jsou přesvědčeni, že existuje jen jedna jediná řekněme materiální fyzická vrstva.

Stejně tak existuje spousta lidí, kteří se milně domnívají, že věda už plně objasnila vše co souvisí s tajemstvím života. Vyučujeme to děti ve školách točí se o tom dokumentární filmy, přitom spousta těchto informací jsou jen domněnky a spekulace. Netvrdím, že to jsou lži, protože je snad nikdo neříká úmyslně a vědomě překroucené, jsou to jen domněnky. To a to se takto mohlo stát, protože tady to je takto, no tak to musí být takto, protože jinak to být nemůže. Vyučuje se to jako holá fakta a přitom to tak zdaleka není. Pravidlo číslo jedna totiž říká, že nic mimo to co můžeme vnímat neexistuje.

Potom,ale jsou lidé vesměs věřící, kteří potom na vědce nadávají a vědu pokládají za nepřítele své víry (ne všichni pochopitelně) a to je špatně, protože tohle nezavinila věda, ale lidi.

Dřív lidi neměli vědu a přesto dospěli u některých poznatků ke stejným výsledkům. Duchovní v Tibetu, pomocí meditací a svého duchovního poznávání dospěli k poznatku, že vesmír dýchá, je to náhoda ?

Dříve nebyla medicína tak jak ji známe dnes a přitom tu máme po tisíce let čínskou medicínu, akupunkturu, akupresuru, lidové léčitelství či Reiki. Na spoustu nemocí to bylo krátké, ale to je dnes současná medicína také.
To že ale dnes nejsme schopni vysvětlit jak to že to funguje, ještě neznamená, že to jsou vše nesmysly, pověry, sugesce a já nevím co ještě. Lidi v minulosti nebyli žádní hlupáci a rozhodně měli mnohem méně času se zabývat pitomostma která jsou k ničemu, než dneska my. To že uznávaný profesor ze spolku Sisyfos v TV řekne, že proutkařství je nesmysl, protože se to nedá nijak změřit a dokázat je to jen jeho názor nic víc. Není to ale rozhodně obecná pravda. Proti tomu stojí fakt, že tímto způsobem lidé už 8000 let nalézají vodu.

U spousty pozorování, při nalézání archeologických předmětů máme důkazy, že to či ono je dílem inteligence, plánu, koncepce. Prostě to z těch nálezů poznáme vidíme to tam, podle určitých kritérií, podle kterých se pozná informace. Když ale někteří vědci, naleznou stejný poznatek např. v živé buňce či v celém tom soukolí života, jsou okamžitě zesměšňováni a napadáni, že tomu nerozumí, že to nechápou, že si to špatně vysvětlují atd. Kdo ale dal patent na rozum těm jejich oponentům ? Co je pohádka to co vidí, to co je tak jednoznačně čitelné a srovnatelné s tím co znají ze všeho dění okolo sebe ? Jistě můžou se plést jako každý, ale jak to můžeme tak jistě vědět. Jenom proto, že jsme si stanovili jako základní pravidlo, že nic nad námi není, že je jen to co se nám vejde do tabulek ?

Obrázek uživatele Stoura

to Gemini - systém a mechanismy

ad Jak se ale mohlo něco takového vyvinout ,když evoluční mechanismy žijí jen přítomností a jen náhodně generují nějaké kombinace, které jsou následně selektovány jen okolním systémem, který ale tak jak je, vznikl podle všeho stejným způsobem.

Ten "systém okolo" vznikl genetickým algoritmem jen z části.
Neživá příroda tak nevznikla. A ta také dost ostře selektuje.

Co se týče žití přítomností: ony ty evoluční mechanismy v jistém smyslu simulují i pohled do budoucnosti. V reálu je totiž evoluční mechanismus velmi podobný třeba způsobu přemýšlení šachisty nad dalším tahem. Můžeme to rozebrat, jestli chcete.

Customize This