Chromozomy fosilních rostlin vypadají moderně

Brian Thomas, M.S.

(Z http://www.icr.org/article/8052/ přeložil M. T. – 4/2014. Překlad stál 117 Kč. Článek byl publikován na stránkách ICR 16. dubna 2014.)

Otcem evoluční fantazie je neúcta k pravdě,
matkou hromada omylů.

Děkuji všem, kteří modlitbou, slovem, vlastní prací i financemi pomáhají ostatním vybřednout z evolučních slátanin a zrůdné darwinistické mytologie.

Když rozumný a slušný člověk pozná fakta, která popírají jeho názor, změní názor.
Evolucionista popře ta fakta!

Pavel Kábrt

Jelikož jde o pouhé zlomky, prozrazuje nám většina fosilií jen náznaky dávných forem života, jako třeba jediný segment ze stopky lilijice či izolovaný hadrosauří zub. Ale na fosilizovaném kmenu stromové kapradiny, objeveném nedávno ve Švédsku, jsou patrné všechny podrobnosti, což do značné míry vypovídá o jeho původu.

V článku v časopisu Science popsali tři autoři ze Švédska výborně zachovanou (včetně struktur uvnitř buněk) podezřeň královskou (jde o kapradinu – pozn. edit.) v jurské hornině1. Voda bohatá na minerály infiltrovala její pletiva rychleji, než se vůbec mohla začít rozkládat.

Tým nařezal fosilii na tenké plátky a umístil je pod mikroskop; v buňkách kapradiny byla patrná „cytoplazma vázaná na membránu, granule cytosolu (a) možná i amyloplasty“. Stejně vzácný byl nález buněčných jader „s jasně zřetelnými jadérky“, drobnými strukturami ve všech jádrech.

Našli dokonce chromozomy strnulé v různých fázích buněčného dělení včetně profáze, telofáze, metafáze a možná anafáze.

Badatelé srovnali fosilní chromozomy s chromozomy současně žijících kapradin podezřeně královské a nenašli žádné rozdíly. „Přinášíme zde přímé paleontologické důkazy o dlouhodobé genomické stasi v této čeledi, patrné ze zvápenatělého rhizomu (drobná kořenová struktura) podezřeňovité rostliny ze švédské spodní jury, s dobře zachovaným původním buněčným obsahem, včetně jader a chromozomů“1.

Jak je to jen možné, že po údajných 180 milionech let evolučního kouzlení, neodarwinistický motor přírodního výběru prospěšných mutací nezpůsobil u této kapradiny žádné změny? Světe div se, tato rostlina zůstává stejná.

Během téhož údajného období prodělal prý nějaký chlupatý malý savec dlouhou cestu vývoje až k člověku – příběh z oblasti evoluční sci-fi, počítající se zásadní reorganizací desítek bytostně specifických tělesných orgánů - , zatímco u podezřeně královské se nezměnil ani jediný chromozom.

Autoři studie napsali, že tento fosilní nález „představuje pozoruhodný příklad evoluční stase mezi rostlinami“1. Místo slova „pozoruhodný“ snad měli použít slovo „nemožný“.

Navíc, není „evoluční stase“ oxymorónem? (oxymóron – protimluv, pozn. edit.) Evoluce by měla znamenat „stálou změnu“, zatímco „stase“ znamená „žádná změna“. Vypadá to, že se ve vědci, který vykládá totální nedostatek evoluce evolucí, odehrává něco nevědeckého.

Podobnost mezi živou podezření královskou a jejím fosilním protějškem zřetelně demaskuje problém evolučních milionů let. Proč jsou si tyhle kapradiny tak podobné? Protože jejich předky byly kapradiny, které Bůh stvořil před pouhými několika tisíci lety, podle svého vlastního autentického svědectví2.

Odkazy

1. Bomfleur, B., S. McLaughlin, and V. Vajda. 2014. Fosilized Nuclei and Chromosomes Reveal 180 Million Years of Genomic Stasis in Royal Ferns. Science. 343 (6177): 1376-1377.
2. Genesis 1:12.

PřílohaVelikost
00669-14.5.2014-chromozomy_fosilnich_rostlin_vypadaji_moderne.doc891 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)
Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Šriber

2. "Vzniknout" a "být viditelné ze Země" je dost podstatný rozdíl..

Ale těch 70 000 trilionů hvězd, které vidíme, asi někdy vzniknout musely ?? ne ? A světlo od nich už do dnešních dalekohledů také doletělo, ne ??

Ne, to je nesmysl. Dalekohledy není pozorovatelných 70 kvadrilionů hvězd...

To byla chyba. Ale 70 000 trilionů můžeme současnými dalekohledy pozorovat.

Hvězdy opravdu nevznikají tak, že najednou zasvítí...

Ale ty existující, alespoň ty, které můžeme pozorovat současnými dalekohledy, svítí, nebo ne ???

Ne. To, co vidíš, je světlo, které sem dorazilo. Ne všechny hvězdy, které na nebi vidíš, pořád existují...

Ale, světlo těch, které vidíme někdy vzniknout musely, nebo ne ??? Takže někdy muselo doletět. Doletělo-li světlo
13 698 630 136 hvězd denně, proč už dnes k nám každý den nedolétává ???

"Co je vidět" a "co je" je dost podstatný rozdíl...

Vidět světlo 70 000 trilionů hvězd znamená, že 70 000 trilionů hvězd muselo někdy vzniknout.

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Hraběcí hvezdy

Jsem zvědavý, co ten trouba vyplodi, až mu to Telesto přepočítá třeba na Hubbleův teleskop a ono to pořád bude hrozně malé číslo Tongue

Obrázek uživatele Šriber

Hrabě

Tudíž pokud je stáří vesmíru 14 mld. let, pak by denně muselo vzniknout 7 651 313 206 620 330 000 000 000 000,00 nových hvězd

1. Nemuselo...
2. "Vzniknout" a "být viditelné ze Země" je dost podstatný rozdíl...

"možná" není důkaz. To je pouhá domněnka

Máš dojem, že to měl být důkaz?

Pozorovatelných 70 000 trilionů hvězd moderními dalekohledy nejsou domněnky

Ne, to je nesmysl. Dalekohledy není pozorovatelných 70 kvadrilionů hvězd...

Tudíž bych rád viděl tu realitu, zazáření nových hvězd na hvězdné mapě, které tam ještě včera, před rokem, deseti lety atd., nebyly

Hvězdy opravdu nevznikají tak, že najednou zasvítí...

Tempo údajných, "rodících se hvězd" je zoufale nedostatečné

Tvoje myšlení je zoufale nedostatečné...

vzhledem k současnému počtu plnohodnotných hvězd, které září

Ne. To, co vidíš, je světlo, které sem dorazilo. Ne všechny hvězdy, které na nebi vidíš, pořád existují...

Jestliže za 14 miliard let vzniklo 70 na dvacátoudruhou hvězd, pak dnešním tempem údajných "rodících se hvězd" bys za 14 000 000 000 let námi pozorovatelný vesmír nenaplnil

Ty neznáš dnešní tempo. "Co je vidět" a "co je" je dost podstatný rozdíl...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Telesto

Výborně. A jak si to představujete? Zkuste být konkrétnější? Jako mrknete a vidíte? Nebo to chce fotografii

Ano, přesně to chci.

Tím, že nastavíte dalekohled na nějaké místo, pak za nějaký čas znovu, mrknete a vidíte. To i při svém nelogickém uvažování musíte chápat, že takto to fungovat nemůže.

Samozřejmě, že může.

Takovým způsobem byste nezjistil vůbec nic.

Ano, zatím to jste však vy, kdo nic nezjistil. Což je divné, vzhledem ke kadenci, jakou musely hvězdy vznikat v minulosti.

Tak například kdybyste se díval mým dalekohledem se zrcadlem o průměru 200mm,

Ne, opravdu nepolemizuji s vaší optickou vybaveností.

Ale ještě zpět k vašim bláznivým číslům. Docela by mě zajímalo, kde jste na to číslo přišel.

Ano, chybička se vloudila. Původně jsem používal tento odkaz a tázal jsem se, kdy se rozsvítily všechny hvězdy.

Denně to je:
5,000,000,000,000.00 / 365.00 = 13,698,630,136.99 hvězd

Ano, to je správně.

Ale pokračujme dál. Jak jsem říkal tak se svým 200mm dalekohledem vidím hvězdy maximálně jen v rámci naší galaxie.

Ne, to není správně. Svou otázku jsem nevztahoval k vašim pozorovatelským možnostem. Pochopitelně k možnostem dnešní špičkových astronomických pracovišť.

Tedy hvězd denně v celém vesmíru:
13,698,630,136.99

Nikoliv v celém vesmíru, nýbrž ve vesmíru, který dnes, současnými dalekohledy můžeme pozorovat.

Vidím je ty v naší galaxii

Nikoliv, otázka nebyla podmíněna vašimi pozorovatelskými možnostmi.

Jak jsem psal, tak svým dalekohledem vidím jen nepatrný zlomek hvězd tak, abych je dokázal rozlišit.

Váš dalekohled mě absolutně nezajímá.

Naše galaxie má řekněme (vyjdu-li z těch čísel výše):
350,000,000,000.00 hvězd

Neptám se na naší galaxii.

Já tedy můžu rozlišit a případně identifikovat přímým pozorováním

Nezajímá mě, co vy osobně jste schopen rozlišit.

V mém rozsahu pozorovatelnosti však za den vzniká průměrně:

Nezajímá mě, váš rozsah pozorovatelnosti.

Mě je 34 let. Takže za svůj život bych mohl pozorovat svým dalekohledem

Nezajímá mě, co vy osobně můžete pozorovat.

Tedy opravdu nepočítám, že bych svým dalekohledem kdykoliv viděl vzniknout byť jedinou hvězdu.

Ano, s tím ani já nepočítám.

_________________________________________________________

Čili, to bychom měli. Crazy

Pravda, měl jsem zůstat u tohoto odhadu.

Avšak 70 000 trilionů hvězd je stále vyšší číslo, než 10 tisíci trilionů hvězd.

Takže se táži znova. Kdy se rozsvítily všechny hvězdy ???

Podle Simona Drivera můžeme současnými moderními dalekohledy pozorovat:

70 000 000 000 000 000 000 000,00 hvězd

To znamená, že za 14 000 000 000 let

muselo ročně vzniknout:

5 000 000 000 000,00 nových hvězd

To znamená, že v průměru každý den muselo nově zazářit:

13 698 630 136,99 hvězd.

Čili se ptám, proč se to již dnes neděje ??? Začaly všechny ty hvězdy svítit najednou, v nějakém kratším časovém intervalu, nebo průběžně ???

Pokud najednou, co to způsobilo a čím byla situace ve vesmíru odlišná od stavu dnešního, že dnes již na nebi, ani v pozorovatelném vesmíru takový překotný vznik nových hvězd nepozorujeme ???

Pokud průběžně, proč to snížené tempo vzniku ???

On pokles z každodenního vzniku 13 698 630 136, nových hvězd k dnešní holé nule,

je přeci jen dosti citelný.... Crazy Crazy Crazy

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Belfi, Telesto, Drsoňman

Na Hráběcí odpověď bychom mohli sázet. V jakém kurzu by byla odpověď typu: "Aha, už jsem to pochopil, mýlil jsem se. Děkuji vám, Telesto..."

Belfi, Telesto

Odpověď jako obvykle nebude nebo něco ve stylu 'vaše demagogické výpočty Angry ' nebo 'a ne a ne a ne a ne! Angry '

Re: Telesto

Tak to jsem zvedav na odpoved Laughing out loud :D

Ale obavam se, ze na tohle HMC stacit nebude tj. nebude ani reagovat Smile

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Ondra

= Je evidentní, že názvy ptáků jsou v Bibli napsané. Tudíž Adam musel dle Bible pojmenovat jednotlivé existující ptáky.Adam měl tedy pojmenovat ptáky, savce apod., kteří byli již dle Bible stvořeni. Jako např známe názvy z: Leviticus 11 13

Zase tvé slaboduché úvahy. Leviticus byl psán až dlouhou po Adamovi a dlouhou po potopě. Během té doby došlo ke zmatení jazyků a nikdo se zdravým rozumem nemůže předpokládat, že se v lidské řeči neobjevily nové termíny a pojmenování.

Mojžíš ani egypťané nebyly vázáni Adamovým pojmenováním. Stejně jako dnes jím nejsme vázáni my. Lidská řeč podléhá aktuálním změnám a potřebám. Je tomu tak dnes a bylo tomu tak jistě i po vyhnání z Edenu, po potopě i po zmatení jazyků.

Vztahovat označení hebrejštiny starověkých Izraelitů, za dob Mojžíše, k pojmenování zvířat Adamem je nesmysl.

Čili to mělo být asi takto:

Adam pojmenoval

osla oslem
kosa kosem
ovci ovcí
velblouda velbloudem
lva lvem
tygra tygrem
medvěda medvědem

Ne, to jsou jen tvá svévolná dogmata. Nemáš žádný důkaz, že tomu tak bylo. Ten Leviticus důkazem není. Jen s dogmatickou urputností prosazuješ své nepodložené předpoklady, aby ti na konci vyšlo přesně to, co si přeješ.

Adam jistě zvířata pojmenoval, ale v jakém rozsahu a v jaké podrobné specifikaci v Božím Slově psáno není.

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Obrázek uživatele Telesto

Hrabě

Prrr... zpomalte Smile Myslel jsem si to, že si to představujete jako Hurvínek válku.

Nastavíte nějaký ten moderní dalekohled na určitý výsek vesmíru, uvidíte zářící hvězdy, která tam již jsou

Výborně. A jak si to představujete? Zkuste být konkrétnější? Jako mrknete a vidíte? Nebo to chce fotografii. Nebo nedejbože přesně zkatalogizování hvězdy. Zkuste být maximálně konkrétní, jak byste ten celý úkol prováděl.

Tím, že nastavíte dalekohled na nějaké místo, pak za nějaký čas znovu, mrknete a vidíte. To i při svém nelogickém uvažování musíte chápat, že takto to fungovat nemůže. Takovým způsobem byste nezjistil vůbec nic.

Tak například kdybyste se díval mým dalekohledem se zrcadlem o průměru 200mm, tak byste viděl hvězdy pouze v naší galaxii (možná výjimečně mimo naši galaxii, ale takové hvězdy by se daly spočítat na prstech jedné ruky). No a v té naší galaxii byste viděl jen nepatrný zlomek všech hvězd.

Ale ještě zpět k vašim bláznivým číslům. Docela by mě zajímalo, kde jste na to číslo přišel. Psal jste, že ve vesmíru je odhadem 70 000 trilionů hvězd. A stáří vesmíru jste zvolil 14 miliard.

70 000 trilionů hvězd je tolik:
70,000,000,000,000,000,000,000.00 hvězd

Vesmír je starý 14 miliard let:
14,000,000,000.00 let

Tedy průměrně (podle vaší zcestné logiky - ale budiž):
70,000,000,000,000,000,000,000.00 / 14,000,000,000.00 = 5,000,000,000,000.00 hvězd/rok

Denně to je:
5,000,000,000,000.00 / 365.00 = 13,698,630,136.99 hvězd

Kde jste prosím přišel na to své číslo?

7 651 313 206 620 330 000 000 000 000,00 denně???

To číslo co jste napsal je 7 miliard trilionů. Můžete mi vysvětli vaši logiku, že když je za 14 miliard let 70 tisíc trilionů hvězd, tak proč denně musí vznikat 7 miliard trilionů hvězd? Takovým tempem by za 14 miliard let bylo ne 70 tisíc trilionů hvězd, ale 40 trilionů trilionů hvězd Smile

Můžete svůj výpočet prosím zopakovat?

Ale pokračujme dál. Jak jsem říkal tak se svým 200mm dalekohledem vidím hvězdy maximálně jen v rámci naší galaxie. Ve viditelném vesmíru je však asi 200 miliard galaxií (odhad).

Tedy hvězd denně v celém vesmíru:
13,698,630,136.99

Galaxií:
200,000,000,000.00

Vidím je ty v naší galaxii (řekněme, že má průměrnou velikost):
13,698,630,136.99 / 200,000,000,000.00 = 0.07 hvězd/den

Jak jsem psal, tak svým dalekohledem vidím jen nepatrný zlomek hvězd tak, abych je dokázal rozlišit. Řekněme:
0.01%

Naše galaxie má řekněme (vyjdu-li z těch čísel výše):
350,000,000,000.00 hvězd

Já tedy můžu rozlišit a případně identifikovat přímým pozorováním v mém dalekohledu řekněme:
35,000,000.00 hvězd

V mém rozsahu pozorovatelnosti však za den vzniká průměrně:
0.07 * 0.0001 = 0.000007 hvězd denně

Raději to převeďme na roky
0.0026 hvězd za rok

Mě je 34 let. Takže za svůj život bych mohl pozorovat svým dalekohledem (kdybych ho měl od narození a už po narození bych začal pozorovat Smile ) vznik 0.09 hvězd.

To by ovšem znamenalo, že bych musel zkatalogizovat všech 35 milionů viditelných hvězd. Pochopitelně krát dva (dvě pozorování každé hvězdy, abych ověřil, že ta už tam byla Smile ). Takže 70 milionů hvězd katalogizovat a popsat jejich pozici. Dá se to dělat jen v noci průměrně řekněme 6 hodin denně. Tedy na ověření jedné hvězdy bych měl v průměru 4 vteřiny Smile Tak rychle nedokážu ani zaostřit Big smile

Tedy opravdu nepočítám, že bych svým dalekohledem kdykoliv viděl vzniknout byť jedinou hvězdu. Použijeme-li větší přístroj, pravděpodobnost se tím zvýší, ale bude stále titěrná Smile

Proto jsem se ptal, jak si to představujete. Evidentně si to představujete jako Hurvínek válku Smile

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Obrázek uživatele Ondra

Samča

Třebas takový microraptor. To byl panečku behemót velkej jako myš!

Přesně tak!

Hraběho odpověď je úplné žvatlání! Není schopen přijmout fakt, že žádní dinosauři v té době nežili. Viz můj předchozí komentář.

Customize This