Chemie náhodou - rovnice pro neživot

Chemie náhodou: rovnice pro neživot
(Formule pro neživot)
Charles McCombs, Ph. D.
(Přeložil M. T. z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 2 – únor 2009, str. 30-31).
(http://www.icr.org/article/chemistry-by-chance-formula-for-non-life)

Vědci pozorují dnešní život, aby určili, jaké procesy působily v době, kdy život na téhle planetě vznikal. Je to jako když se díváme na 100 let starou fotografii, abychom určili, jakým aparátem byla zhotovena. Nejlepším výsledkem, který může tenhle typ analýzy poskytnout, je dohad, a dohad je tím nejlepším, co může chemická evoluce vyprodukovat. Evolucionisté vyprávějí pohádku o tom, že život vznikl z chemických sloučenin, v nějaké prvotní polévce, ze které se život náhodně vynořil.
Mohou náhodné chemické „příhody“ vytvořit stavební kameny života? Následujících osm překážek v chemii dokazuje, že vznik života náhodou je konceptem neudržitelným.

(1) Problém nereaktivity
Složky potřebné pro život se mohou vytvořit pouze jistými chemickými reakcemi odehrávajícími se ve specifickém prostředí. Voda je nereaktivní prostředí pro všechny přirozeně se vyskytující chemikálie. Ve vodním prostředí se nemohou slučovat aminokyseliny a nukleotidy, aby vytvořily polymerovou páteř nutnou pro bílkoviny a DNA/RNA. V laboratoři je jedinou cestou, jak spustit reakci ke vzniku polymeru, dát chemikálie aktivovat, a pak umístit do reaktivního prostředí. Proces musí být zcela bezvodý, jelikož by aktivované sloučeniny reagovaly s vodou. Jak mohly bílkoviny a DNA/RNA vzniknout v nějaké prvotní, vodní polévce, když jsou v ní přirozené složky nereaktivní a když nezbytné aktivované složky nemohou ve vodě existovat?

(2) Problém ionizace
Problém ionizace souvisí s problémem nereaktivity. Aby vznikla bílkovina, musí aminová skupina jedné aminokyseliny reagovat s kyselinovou skupinou jiné aminokyseliny a vytvořit amidovou vazbu. K takovým reakcím musí dojít několiksetkrát, aby vznikla bílkovina. Jak jsme se již dříve zmínili, aminokyselina musí být chemicky aktivována, aby vznikl polymer, protože bez aktivace by byla každá aminokyselina ionizována vzhledem k reakci kyselina-zásada. Aminová skupina je zásaditá a bude rychle reagovat se skupinou kyselinovou, která je též přítomna. Tahle reakce kyselina-zásada u aminokyselin probíhá ve vodě okamžitě a složky nezbytné pro vytvoření bílkoviny nejsou k dispozici ve formě, v níž mohou reagovat. Tohle je problém ionizace.

(3) Problém Le Chatelierova zákona (princip akce a reakce)
Existuje další vážný problém, se kterým se setkáme, budeme-li se pokoušet vytvořit polymerickou páteř proteinu či DNA/RNA. Pokaždé, když jedna složka reaguje s druhou složkou při tvorbě polymeru, vytváří chemická reakce také vodu jako vedlejší produkt reakce. U chemických reakcí platí zásada (založená na Le Chatelierově principu) zvaná zákon akce hmoty, která praví, že všechny reakce probíhají ve směru od nejvyšší k nejnižší koncentraci. To znamená, že jakákoli reakce, která produkuje vodu, nemůže být uskutečněna v přítomnosti vody. Tento zákon akce hmoty znamená zásadní překážku pro tvorbu proteinu, DNA/RNA i polysacharidů, protože i kdyby došlo ke kondenzaci, voda z předpokládané prvotní polévky by je okamžitě hydrolyzovala. Takže kdyby vznikaly podle evoluční teorie, musela by být z produktů odstraňována voda, což je nemožné ve „vodní“ polévce.

Le Chatelierův princip = princip akce a reakce; zvýšení teploty posouvá rovnovážné složení chemicky reagující soustavy u exotermních reakcí na stranu výchozích látek a u endotermních reakcí na stranu reakčních zplodin. Henry-Louis Le Chatelier (1850 – 1936), francouzský chemik a fyzik. (pozn. překl.)

(4) Problém reaktivity

Chemická reaktivita se týká rychlosti, s níž složky reagují. Začal-li život v nějaké prvotní polévce přirozenými chemickými reakcemi, pak musí být zákony chemie schopny předpovědět sled těchto polymerových řetězců. Sešla-li se v tomto prostředí zásoba aminokyselin či nukleotidů a reagovala-li a vytvořila polymerový řetězec proteinu či DNA/RNA, pak by musel existovat chemický mechanizmus, který by určoval sled jednotlivých složek.

U chemických reakcí existuje pouze jediný způsob, jakým všechny chemikálie reagují: podle svých relativních reakčních rychlostí. Jelikož mají všechny aminokyseliny i nukleotidy různé chemické struktury, ona odlišnost ve struktuře způsobí, že každá složka bude reagovat odlišnou rychlostí. Každá ze známých aminokyselin i každý nukleotid mají tedy známou relativní rychlost reakce, ale tento fakt znamená pro evoluci vážný problém. Relativní rychlost reakce nám říká, jak rychle reagují, nikoli kdy reagují.

V náhodné chemické reakci může být sled aminokyselin vymezen pouze jejich relativními reakčními rychlostmi. Polymerový řetězec přítomný v přírodních bílkovinách i DNA/RNA má sled, který se neshoduje s reakčními rychlostmi jednotlivých komponentů. Ve skutečnosti mají všechny aminokyseliny relativně podobné struktury, a proto mají všechny podobné reakční rychlosti. Totéž platí pro polymerizaci nukleotidů při vytváření DNA/RNA. Problém je ten, že jelikož všechny aminokyseliny či nukleotidové složky by reagovaly přibližně touž rychlostí, všechny bílkoviny a všechny DNA/RNA by měly sled polymerů odlišný od toho, který pozorujeme ve svých tělech. Produkt přírodních čili náhodných reakcí by nikdy nemohl poskytnout přesné sekvence (sledy) přítomné v bílkovinách a DNA/RNA.

(5) Problém selektivity
Chemická selektivita se týká místa, kde složky reagují. Jelikož má každý řetězec dva konce, mohou se reagující složky přidat na kterýkoli konec řetězce. I kdyby nějakým čarovným procesem jedna složka reagovala jako první následovaná složkou druhou, výsledné produkty by byly směsí nejméně čtyř izomerů, protože existují dva konce řetězce. Existuje-li stejná šance na to, že jedna složka bude reagovat na dvou různých místech, pak jich polovina bude reagovat na jednom konci a polovina na druhém konci. Přidá-li se složka druhá, bude reagovat na obou koncích řetězce obou produktů již přítomných.

Jelikož reakční rychlosti aminokyselin jsou podobné stejně jako rychlosti nukleotidů, viděli byste, jak se všechny složky připojují náhodně na oba konce vznikajícího řetězce. Výsledkem je směs několika izomerů, z nichž je požadovaná sekvence pouze menšinovým produktem, a tohle je problém s připojováním pouhých dvou aminokyselin. Kdyby se začala připojovat aminokyselina třetí, mohla by teď reagovat na obou koncích čtyř produktů, a tak dále.

Ale jelikož mohou bílkoviny obsahovat stovky aminokyselin v přesném pořadí, představte si to obrovské množství nežádoucích izomerů přítomných vinou náhodného procesu. DNA/RNA obsahují miliardy nukleotidů v přesném pořadí. Evolucionisté by mohli namítat, že veškeré DNA/RNA i proteiny byly vytvořeny tímto náhodným způsobem a příroda prostě vybrala ty, které fungovaly. Avšak toto tvrzení ignoruje fakt, že v lidském těle neexistují miliardy „přebytečných“ DNA/RNA a proteinů.

(6) Problém rozpustnosti
Jak se polymerový řetězec prodlužuje a jak jsou další složky k řetězci přidávány, reaktivita čili rychlost tvoření polymeru se stále snižuje a chemická rozpustnost polymeru ve vodě klesá. Rozpustnost je životně důležitým faktorem, protože jak aktivovaná složka tak polymerový řetězec, k němuž je připojována, musí být rozpustné ve vodě, aby požadovaná reakce fungovala. Ve skutečnosti však existuje bod, za nímž délka polymeru sníží jeho rozpustnost a nakonec způsobí, že polymer je ve vodě nerozpustný. Když k tomu dojde, připojování dalších složek se zastaví a řetězec se už nerozrůstá. Požadované proteiny a DNA/RNA přítomné v těle by se nikdy nevytvořily, protože složky jsou nerozpustné.

(7) Problém cukru
Nukleotidy nezbytné pro DNA a RNA jsou tvořeny reakcí molekuly cukru s jedním ze čtyř různých heterocyklů. Evoluční teorie vyžaduje, aby byl cukr přítomen ve zmiňované prvotní polévce. Avšak přítomnost cukru vytváří další problém. Cukry nutné pro syntézu DNA a RNA nazýváme redukujícími cukry. Tyto cukry mohou způsobovat vytváření nežádoucích produktů reakcí, navíc také odstraňují složky nezbytné pro reakci. Kdyby byly aminokyseliny (k tvorbě bílkovin) a cukry (k tvorbě nukleotidů) přítomny v oné polévce, okamžitě by spolu reagovaly, a tak by odstraňovaly obě složky ze směsi. Produkt téhle nežádoucí reakce nemůže reagovat s aminokyselinami a vytvářet proteinový řetězec ani s heterocykly a vytvářet nukleotidy vedoucí k DNA či RNA.

Heterocykly, heterocyklické sloučeniny = organické sloučeniny, jejichž molekuly obsahují cykly, v nichž je vedle uhlíku zabudován alespoň jeden další řetězotvorný atom, zejména dusík, síra, kyslík, fosfor (pozn. překl.).

/8/ Problém chirality
Chiralita je vlastnost mnoha molekul s trojrozměrnými strukturami. Mnoho molekul může mít shodný počet a typ atomů i vazeb, ale liší se pouze tím, že jsou zrcadlovými obrazy jedna druhé. O takových molekulách říkáme, že jejich vlastností je chiralita čili „asymetrie jako je asymetrická ruka“. Jedna každá aminokyselina každého přírodního proteinu je tvořena „levotočivými“ molekulami a každý nukleotid každé molekuly DNA/RNA je tvořen „pravotočivými“ molekulami. Proteiny i DNA/RNA fungují v lidském těle tak jak fungují, protože disponují chiralitou; fungují, protože jim chiralita dává tu správnou trojrozměrnou strukturu. Pouze jedna konfigurace funguje; ty ostatní ne. Kdyby byly proteiny a DNA/RNA vyvinuty evolucí, pak by výsledné produkty měly nesprávnou chiralitu, a proto nesprávnou trojrozměrnou strukturu. Molekuly s nesprávnou chiralitou nepodporují život v našich tělech.

Problémy vyřešeny
Chemická kontrola nezbytná pro vytvoření specifické sekvence v polymerovém řetězci není prostě možná náhodou. Syntéza bílkovin a DNA/RNA v laboratoři vyžaduje, aby chemik kontroloval podmínky reakce, důkladně rozuměl reaktivitě i selektivitě každé složky a pečlivě kontroloval pořadí doplňovaných složek s tím, jak řetězec nabývá na objemu. Úspěšné vytvoření bílkovin i DNA/RNA v nějaké pomyslné prvotní polévce by vyžadovalo tutéž úroveň řízení jako v laboratoři, ta však není možná bez chemika, který řídí celý proces a dohlíží na něj.

Každý z uvedených osmi problémů by mohl bránit evolučnímu procesu ve vytváření chemikálií důležitých pro život. Jenom samotná chiralita by ho vykolejila. Evolucionisté proto doufají, že neznáte chemii. Darwin tvrdil, že život vznikl náhodnými přírodními procesy, zákony chemie však tuto myšlenku vyvracejí. Stavební kameny života nemohou vznikat náhodou.

* Dr. McCombs is Associate Professor of the ICR Graduate School, and Assistant Director of the National Creation Science Foundation.
Cite this article: McCombs, C. A. 2009. Chemistry by Chance: A Formula for Non-Life. Acts & Facts. 38 (2): 30.
This article was originally published February, 2009. "Chemistry by Chance: A Formula for Non-Life", Institute for Creation Research, http://www.icr.org/article/chemistry-by-chance-formula-for-non-life (accessed April 25, 2009).

PřílohaVelikost
Chemie náhodou-rovnice pro neživot.doc51.5 KB
Průměr: 2 (2 votes)

Slovíčkaření - abiogeneze - samoplození

Aby nedocházelo k nedorozumění,navrhuji nejprve ohledně terminologických neshod nastudovat v knize : Tajemství vzniku života - kritická analýza současných teorií od Thaxtona,Bradleyho a Olsena s.20 - 23,91,67,189,215,kde autoři ROZLIŠUJÍ mezi ABIOGENEZÍ a mezi HETEROGENEZÍ,přičemž pojmem ABIOGENEZE označují teorii vzniku života z ANORGANICKÉ hmoty a pojmem HETEROGENEZE = hledající původ života v mrtvé ORGANICKÉ hmotě ( např.přesvědčení,že larvy se rodí z rozkládajícího se masa).Kniha uvádí,že pod pojmem SPONTÁNNÍ vznik života se skrývaly v různých časových obdobých tyto dva různé pojmy.

Takže je to o tom,co jsem již psal,citujíc Wittgensteina :
"Je to prostě o tom,že běžně se mnoha slovům přisuzují různé významy a také o tom,že významy slov se vlivem plasticity jazyka postupně mění a významově posunují.Slova jsou myšlenky zatížené významy.Mnoho sporů je ve skutečnosti jen spory jazykovými,jde jen o to,zda obecným pojmům přisuzujeme stejné významy.Jazyk je hold nedokonalý nástroj,kterým se nedokonale a subjektivně pokoušíme uchopit (vyjádřit) objektivní realitu.Slova a písmena (znaky a symboly) nejsou plně schopna převést emoce,pocity a subjektivní jedinečné úhly pohledů.Logicky správné a myslitelné výroky tvoří množinu faktů,ze kterých je sestaven poznatelný svět.Člověk může poznat pouze to co je schopen myslet.A myslet je schopen pouze to co mu dovoluje jeho jazyk.To co je člověk schopen myslet,je zároven skutečné - co je myslitelné je také možné.Hranice našeho jazyka jsou hranicemi našeho světa."

Antonínu Malachovi

Ano, Masaryk Vám možná není sympatický ale mně ano. On se velmi dobře postavil proti zas..nému a zku..enému Rakousku-Uhersku a svou víru dokazoval svými činy, čímž je mi sympatický. Založil svůj život na jednání a ne na mluvení. Jistě nesouhlasím s některým jeho vnímáním náboženství, ale jeho postoj k zázrakům nebyl mezi křesťany nic neobvyklého. V historii bylo několik období, kdy se zázraky vylučovaly, jindy se zase přeceňovaly. Pokaždé jinak.
Masaryk se ale postavil za protestantskou víru a proti katolíkům za což si ho velmi vážím. Jako jeden z mála totiž dokázal předem odhadnout co všechno se děje v zákulisí Vatikánu.
Jinak za to, co neudělal, ho raději nebudu soudit. Neznám jeho pohnutky a neznám žádné okolnosti. Chci se vyhnout podobnému zbrklému a neobjektivnímu soudu, jaký někteří lidé provádějí např. nad Václavem Klausem.
S pozdravem, David

Konverze

Milý příteli!
Konvertovat lze k něčemu, k nějakému cíli. Odkazy, kterými se pyšní stránky desperáta Dawkinse, jsou jen popisem odpadlictví od víry. A takových odpadlíků je a je mi jich upřímně líto...

Masaryk

Příteli Davide!
Masarykovi jsem nikdy nepřišel na chuť. A proč? Jednou jsem otevřel "Hovory s T.G.M." a tento vážený "filosof" tam prohlásil, že podstatné pro náboženství je "zázračivost". To mne tak rozčílilo, že jsem se dodnes neodvážil přečíst si to "dílo".
Jinak je to rozporuplná osobnost, z hlediska tehdejšího státu - takové menší Evropské unie - Rakouska Uherska, si skutečně zasloužil přísné potrestání za velezradu! A co dělal proti hrozbě s SSSR? Ani nevaroval proti té evoluční sběři.
Myslím, že neměl církevní pohřeb.

Davide:

S Masarykem máš pravdu, myslím že i jednoznačně odmítal Darwina. Co se týče konverze, tak těžko můžeme vědět, co se kde na světě šustne, ale

ZDE

najdeš "pár" zpověďí lidí, kteří konvertovali od křesťanství; vůbec si nemyslím, že by to bylo něco výjimečného.

Viťasi:

Psal jste že Masaryk se (částečně) podílel na rozšíření ateismu. To ale není pravda, Masaryk byl vždy proti ateismu, věřil v Boha a velmi studoval Bibli. Masaryk byl pouze jak říkáte, proti katolické církvi a to oprávněně.
Masaryk naopak vždy obhajoval křesťanské myšlenky a věděl, že Bůh je dokazatelný skrze lidské zkušenosti.
Bydlím v domě, kde dříve měl on letní sídlo a je to bývalá protestantská škola. Zdravím, David

Queene:

Ano, jistěže to nemyslím definitivně, já mluvím o obecném stavu lidstva. Lidé nepřestupují z křesťanství ale na křesťanství. Kteří vědci se obrátili z křesťanství na evolucionismus? Dr. Provine je snad jediný příklad a to ani nebyl křesťan. Vědců, kteří se obrátili na křesťanství z totálního ateismu je velmi mnoho.
Vy říkáte, že kdybyste dělal to co dělá většina, tak byste byl nula, jenže vy ve smyslu filozofickém děláte to, co dělá většina. Většina lidí v česku totiž věří na evoluci a na ateismus, takže to je přesně ono.
Já se ale nezlobím, provokovat nechci ani se nenechávám vyprovokovat.
Tak zatím nazdar, David

Moji kluci milovaní, proč jste mi nesplnili přání?

Tak moc jsem prosil Queena a Viťasa, aby se tu chvíli bavili o tom, jak se hromada kamení politá vodou měnila evolučně na lidi - ale to jste mi nevyhověli, oškliví kluci. Těšil jsem se na nějaká moudra, trochu chemie a matiky, samozřejmě bych nerozuměl, o to víc vzrušující by to bylo a hlavně bych pochopil, jak jste neindoktrinovaní, nezfetovaní, střízlivé mozky. Vlastně jak to tu naznačil Queen: člověk se narodí, začne rozum brát, a pokud ho někdo hned nezblbne náboženstvím, tak koukne na oblohu, na stromy, na ptáčky a na sebe do zrcadla a hned ví: to je evoluce. Na počátku byl vodík. Prostě přirozené myšlení.

Ale Vy ne, abyste mi o tom řekli víc - Vy začnete vrtat do náboženství a procenta a jak nás komančové zbavili té berličky a opia, tvrdí jeden, a druhý zas opak, že nezbavili a naopak, že náboženství bylo ještě víc v kurzu. Doufám, Queene, že volíte třešničky - u nich máte zdravej rozum a Darwina jistýho. Sajuz něrušímij respublik svabodnych schvatila na věky velikája ruuuuuuuuus.....

Pavel Kábrt

Obrázek uživatele vitas

Re: 40 let komunismu

Nazdar Queenš,

Píšeš: "U nás je to jednodušší, protože pánbíčkářů nás zbavil komunismus, ... "

Myslím, že to není tak docela pravda, můj táta vzpomínal, že v po válce byly v kostelích pouze staré báby, pak, když komančové začali "pambíčkaře" nahánět, se z křesťanství stal protestní postoj a konvertoval, kde kdo a právě pro ono zakazovaní. Takže IMHO komančové spíše rozfoukali doutnající zbytky toho co tu zbylo.

Kořeny rozšířeného ateismu bych hledal mnohem hlouběji. Tak rozhodně to jsou dvě světové války, a pak takové osobnosti jako Havlíček a Hašek a i Masaryk. Přitom je mi jasné, že tito pánové brojili především proti molochu katolické církve, ale to tehdy tak nějak splývalo.

S pozdravem

viťas
@;;

Ano, Davide?

"ale nejsou křesťané, kteří by přešli na islám"

"žádném křesťanu, který přešel na buddhismus"

No to si snad děláte srandu. Že Vaše informace = 0 znamená jako co? To jste vážně tak naivní že si myslíte, že křesťanství je takovej zázrak? Já znám příkladů sposuta.

Mě se nic nezdá a z žádnou dobou nejdu. Samozřejmě že je po světě málo ateistů, ale to proto, že když se narodíte a všude kolem jsou samí panbíčkáři, tak z vás bude pánbíčkář taky, VIZ amerika, muslimské země atd. Je málo se z toho vymaní. U nás je to jednodušší, protože pánbíčkářů nás zbavil komunismus, což jen ukazuje, jak je křesťanství od základů chatrné, když stačí 40 let komunismu a zbyde po něm jen 10% rodičů, kteří mohou vychovat další křesťanské memboty.

Kdybych se měl ve všem řídit podle toho, kolik procent ostatních TO dělá, tak mám dneská velký kulový a je ze mě nula, takže procenta si dejte za klobouk.

"A proč ten vztek?"

PROTO.

"Jinou oporu nemáte?"

Před zavirovanými mozky těžko.

Ale neberte si to osobně, ostatně, Vy jste mě nevyprovokoval. A vůbec nejlepší by bylo tudle pitomou debatu utnout. Zdravim..

Customize This