Čekání na mutace: proč darwinizmus nebude fungovat


Ann Gaugerová

Z http://www.evolutionnews.org/2015/09/waiting_for_mut099631.html přeložil M. T., editace Pavel Kábrt - 11/2015, /pavelkabrt@seznam.cz/. Článek vyšel na stránkách EVOLUTION NEWS AND VIEWS 23. září 2015. Webové stránky Evolution News and Views píší vědci, kteří ve svém výzkumu vycházejí z myšlenky ID – inteligentního designu v přírodě. Nepatří tedy k tzv. fundamentálním kreacionistům čili kreacionistům „mladé Země“. Protože se však naše stránky kreacionismus.cz zabývají všemi informacemi o vědeckém výzkumu z různých oblastí Božího stvoření, v protikladu k evolucionistickým báchorkám, jak svět stvořil sám sebe, některé články z ID zde občas uvádíme.

Jak se to u čerta mohlo stát, že si lidé před 150ti lety nechali ukrást celé své tísicileté dějiny jedním viktoriánským, psychicky nemocným a prolhaným bohoslovcem? Dějiny lidstva, ověřované historiky po tisíciletí, potvrzené pečlivými zápisky mnoha pravdomluvných svědků, vědeckým bádáním i dlouhodobým pozorováním přírody a zažitou zkušeností - toto vše lidé zahodili a dovolili partě prolhaných darwinistických darebáků nahradit to neuvěřitelnými báchorkami a nevědeckými nesmysly o minulosti naší země! Neříká se tomu davové šílenství, když společnost zamění pravdu za lež, historickou vědu za bezbřehou fantazii, Kristův jedinečný charakter za evolucionistické myšlenkové zvratky o jakýchsi neexistujících sobeckých genech a pseudoideálech věčného boje o život, kde se adorují nejvýkonnější samci? Žaludek se mi zvedá, když vidím, jaké vylhané hrůzy učí děti na školách o původu světa, smyslu a hodnotě lidského života. Hanba!
Pavel Kábrt

*******

Mnoho vědců dnes uznává nedostatečnost klasického darwinovského příběhu při vysvětlování toho, jak se mohou objevit nové znaky či inovace v dějinách života. A tak se zaměřují na jiné teorie, které mají vysvětlit pozoruhodné odlišnosti mezi genomy, vznik nových tělesných plánů i autentické inovace jako je například netopýří křídlo, savčí placenta, oko obratlovců či schopnost hmyzu létat. Uvědomují si, že tradiční příběh populační genetiky (změny v četnostech alel v populacích následkem mutací, selekce a driftu) nemůže vysvětlit "nástup nejzdatnějších" a dokonce ani "přežívání těch nejzdatnějších". (Hugo DeVries, 1904).

Jedním z důvodů, proč mnoho vědců uznává nedostatečnost darwinizmu, je fakt, že vědí, že jeho vysvětlování nemohou fungovat. Míra mutací, doba potřebná ke střídání generací, síla selekce versus genetický drift, velikosti populací ani čas, který je k dispozici, neposkytují přiměřené vysvětlení.

Například lidé údajně sdíleli společného předka se šimpanzy naposledy před zhruba šesti miliony let. Od té doby jsme nahromadili mnoho důležitých znaků, které nás odlišují od šimpanzů - - genetické, anatomické, fyziologické odlišnosti i odlišnosti v chování a inteligenci, mezi jiným. Genetické rozdíly mezi lidmi a šimpanzy jsou mnohem větší než oněch 1,2 procent rozdílu v párech bází, která se tak často citují v médiích. Přidejte k tomu malé delece a inzerce, a rozdíly se vyšplhají na zhruba 3-5 procent, v závislosti na tom, kdo učinil příslušný odhad. Přidejte dalších 2,7 procenta pro duplikace či delece ve velkém měřítku, dalších 6 procent pro nové Alu elementy (druh mobilního genetického prvku) a jistý neznámý počet přeskupení DNA, jiné inzerce mobilních genetických prvků či nových genů, a máte více než 11,7 procenta našeho genomu s jedinečnými znaky nevyskytujícími se u šimpanzů.

Čas, který byl potřeba k nahromadění těchto rozdílů, není neomezený. Mutace vznikají a jsou předávány z generace na generaci, takže počet generací je určujícím faktorem pro to, kolik mutací se může nashromáždit. Odhadovaná míra mutací je zhruba 10-8 na páry bází na generaci a máme průměrnou dobu jedné generace mezi zhruba 10 a 25 lety. Náš odhad velikosti reprodukující se populace před šesti miliony let, jak se uvažuje, činí zhruba 10 000 (tohle jsou všechno hrubé odhady založené na číslech užívaných v současné době - - viz zdroje citované níže v článku). Vycházíme-li z těchto čísel, můžeme odhadnout, kolik let by trvalo získání všech těchto mutací, za předpokladu, že všechny mutace, které se vyskytly, byly zachovány a akumulovány.

Je tu však potíž - - říkáme jí genetický drift. V malých populacích jako je ona svrchu odhadovaná na 10 000 je tendence k tomu, aby se mutace ztrácely, a musí se tedy objevovat mnohokrát znovu, než se skutečně uchytí. Prostě kvůli náhodným jevům (selhání rozmnožovací schopnosti vinou náhodné smrti, neplodnosti, nenalezení partnera či smrti veškerých potomků daného jedince), nebo může dojít mnohokrát opakovaně ke specifické neutrální mutaci, než se uchytí v populaci, a pak uplyne ještě mnoho let, než se konečně zafixuje (to znamená než se v populaci prosadí tak, že nahradí všechny ostatní verze).

Jak dlouho to potrvá, než vznikne a zafixuje se jediná nová mutace? Odhad z jedné nedávné studie používající numerické simulace hovoří o 1,5 milionu let. To se pohybuje v mezích možného. Ale co když jsou třeba dvě specifické mutace, aby se dosáhlo přínosné změny? Jejich odhad činí 84 milionů let. Další vědci provedli tyto kalkulace za použití analytických metod, ale jejich čísla jsou ještě horší. Jedna zpráva spočítala 6 milionů let k zafixování jedné specifické změny báze v osmi bázových cílech charakteristických svojí velikostí pro vazební místo DNA, a 100 milionů let k získání dvou specifických mutací. (Tato práce později upravila svůj odhad na 216 milionů let). Extrapolace z jiných zveřejněných dat zmíněný problém pouze potvrzují.

Jiný článek přišel s mnohem kratšími časovými rámci, když předpokládal, že by kterékoli vazební místo o 5 až 10 párech bází mohlo vzniknout kdekoli v rozsahu 1 Kb kteréhokoli promotoru v genomu.

Avšak velmi pravděpodobně by bylo potřeba mnohem více než dva vazební body, aby se cokoli podstatného změnilo, a tato vazební místa musí být vhodně lokalizována a v sekvenci k uskutečnění potřebných změn. Musí také dobře spolupracovat, aby se podařila specifická adaptivní změna.

Geny operují v sítích, a přestavět regulační genovou síť by vyžadovalo mnoho mutací, a nikoli pouze ty náhodné. Nezapomeňte, že musíme vysvětlit anatomické, fyziologické, behaviorální i intelektové rozdíly, tedy pestré spektrum znaků, ze kterých každý vyžaduje celou řadu koordinovaných mutací. Pokud tedy nepočítáme s velkou dávkou štěstí velkého rozsahu, tyto znaky nevzniknou.

Nesázím na štěstí.

PřílohaVelikost
00823-7.12.2015-cekani_na_mutace-proc_darwinizmus_nebude_fungovat.doc360 KB
Průměr: 3.4 (5 votes)

Jan

To je jistě správná úvaha, co píšete. I to, že jde o "věštění z kávové sedliny" - přesně tak. Nehledal jsem genetickou mapu koňovitých, protože to stejně nemá žádnou cenu, protože porovnání genomů šimpanze a člověka je zatíženo tolika ideologickými předsudky, že by nic nešlo srovnat. Je naprosto jasné, že šimpanz a člověk nejsou geneticky podobni na 98 %, ale nejvíce na 80 %, a možná i na 70 %. Na druhé straně níže už to nejde, protože mají mnoho společného, například podobné metabolizování podobné potravy, člověk je všežravec a šimpanz vegetarián, ale občas si také spestří stravu masem. Píšete správně, že jde především o to, zda pro potřebný počet mutací k vygenerování člověka z předka šimpanze bylo dostatek času - NEBYLO. A to v řádech let. Žádné srovnávání k tomu není třeba. PK

Re: Čekání na mutace: proč darwinizmus nebude fungovat

Zaujal ma tento článok a hlavne argumenty Telesta a KTE. Uvedomil som si ,že súhlasím s prínosnosťou podobného výskumu na navrhovaných dvojiciach, aby som si hneď následne uvedomil, nie som si istý čo by sa malo vlastne dokázať.
Lebo sa mi zdá, že to vlastne nebol výskum na dvojici šimpanz/človek, ale skôr zamyslenie sa nad tým, či pri uznávanej miere mutácii je pri stanovení ostatných kritérií možné predpokladať, že bolo dosť času na získanie existujúcich zmien.
Ak sa v argumentácii Telesta objavuje úvaha, že dvojica kôň/osol má pravdepodobne rovnakú mieru rozdielnosti ako dvojica šimpanz/človek, tak sa mi zdá, že výsledne hodnotenie by malo byť rovnaké – nemôžu mať spoločného predka. Ak toto hodnotenie neodpovedá všeobecne prijatému názoru, tak treba hľadať chybu v uznávanej miere mutácii, v stanovení ostatných kritérií alebo nakoniec aj v samotnom princípe náhodných zmien, ktorý nemusí byť určujúci pre vytváranie zmien a tiež nemusí byť jediný.
Nie som odborník, ale myslím, sa už v minulosti objavili správy o galapagských pinkách v súvislosti s tým, že ich zobáky sa môžu meniť ďaleko rýchlejšie, ako by to bolo možné pri vyčkávaní na náhodné mutácie. Tieto aj iné zverejnené objavy naznačujú, že existuje priamočiarejšie spojenie medzi genómom nejakého organizmu a tlakom podmienok životného priestoru. Pokiaľ sa nepodarí tieto spojenia medzi rôznymi štruktúrami v genóme a tlakom podmienok životného priestoru odhaliť a dôkladne zmapovať a rozlíšiť čo je spôsobené náhodnou zmenou a čo je výsledok priamočiarejšieho tlaku podmienok v životnom priestore organizmu, tak všetky tie časové úvahy o možnosti resp. nemožnosti nájdených zmien v poskytnutom čase sú veštením z kávovej usadeniny.
A nakoniec sa môže ukázať aj to, že náhodné mutácie majú zanedbateľný vplyv na zmenu genómu. A celý ten pohyb genómu organizmu v stavovom priestore stanovenom pri stvorení nedovoľuje prekročiť stanovené hranice, ale zároveň dovoľuje natoľko sa vzdialiť v rámci jedného braminu, že sa organizmy už nemôžu krížiť.
Kto pozná odpoveď?

RE: Mutace

Jako neodarwinismus byly označovány teorie z počátku 20. století, které vysvětlovaly evoluci na základě mutací (mutacionismus). Dnes je však stejný název používán i pro současnou syntetickou teorii evoluce (vychází ze syntézy mnoha moderních oborů - populační genetiky, matematiky, systematiky a paleontologie). Právě populační genetika ve 30. letech odstranila mýtus o všemocnosti mutací. Mutace se i nadále považují za hybnou sílu evoluce, ovšem berou se v úvahu i ostatní faktory ovlivňující populaci. V poslední době je oblíbená teorie tzv. sobeckého genu, podle která rozbíjí klasickou teorii o experimentování genu s organismem, zda se uchytí nebo ne. Pokud bude pro organismus znak vytvořený genem výhodný - organismus pravděpodobně přežije; pokud ne - pak organismus zemře, přičemž se snad ani nestihne rozmnožit. Podle Richarda Dawkinse jsou organismy pouze schránkami genů, které geny využívají ke své replikaci.

To je velmi hezké, ale jak všichni víme, tak se DNA neumí rozmnožit bez toho, aby k tomu měla pomocníky - DNA sama od sebe se nerozmnoží. K tomu slouží jiné mechanismy, které buňka obsahuje. Když nad tím tedy přemýšlím, tak např. bez mikroskopu ten vlas nerozdělím napůl. Pokud budu mít mikroskop, budu moci spoustu zajímavých věcí. Bez mikroskopu to však nejde. Podobně ani buňka bez mechanismů k rozdělení - nic nezmůže. A to nemluvím o tom, že DNA je zdrojem celého člověka od hlavy až k patě. A to člověka určitých tvarů, určitých rozměrů - určitých tělesných dispozic, které bude mít člověk díky tomu, jak a kde bude žít.

Jakým způsobem to však podle Dawkinse ovlivňuje schopnost člověka přemýšlet a mít svoje vlastní uvědomění - tomu nerozumím. Doufám, že Dawkins nehledá svoji vlastní vůli v genech. To by ho čekalo velmi nepříjemné překvapení, že tomu tak není a že svůj život prožil v nepravdivé víře.

KTE, Telesto

Dokud se chlapci nedovzděláte v evoluční pavědě aspoň na moji kreacionistickou úroveň, nemá smyslu s Vámi diskutovat.

Vědci poté porovnali vybrané, vysoce podobné úseky DNA, mezi šimpanzem a člověkem, a vynechali četné nepodobné oblasti. Vyjádřili se takto: „V průniku autozomálních /nepohlavních/ genomů, které jsme pro tuto studii měli, a oblastí genomu člověka a šimpanze, které lze porovnat s vysokou důvěrou, rychlost je o málo menší (0,45x10^-9 bp^-1 rok^-1) a míra odlišnosti je 1,2 %...z čehož vyplývá, že onen klasický společný předek žil před 13 milióny let! - KTE /strana 1 274, zdůraznění od JT a PK/.“ (Venn, O. et al. 2014. Strong male bias drives germline mutation in chimpanzees. Science. 344 (6189):1272-1275.) Prohlášení v tomto souhrnu obsahuje dva pozoruhodné aspekty, o kterých se chci nyní zmínit.

Prvním důležitým bodem je fakt, že porovnávaná data byla prostě a jasně jen tak svévolně vybrána, tedy ta nejlépe se hodící. Vědci použili jen ty úseky, které mají podobnost kolem 98 % a všechno ostatní důkladně zahodili. To jsou ty úseky, o kterých vědci říkají, že „mohou být porovnány s vysokou důvěrou.“ Je zřejmé, že všechny nepodobné DNA oblasti byly zahozeny, protože prostě nepodporují evoluční paradigma a činí celou myšlenku šimpanzů, vyvíjejících se v lidi, zcela nemožnou.

Chlapci, přiznávám bez mučení, že jsem si usnadnil diskuzi s Vámi, která mne vůbec nebaví, tím, že jsem Vám prostě zkopíroval jeden text. Připomínám Telestovi, že pro článek, pod kterým diskutujeme, žádné srovnávací rámce nejsou potřebné a proto mne nezajímají. A KTE připomínám, že "oněch šest milionů let" je čistá svévolnost evolučních mytologů.

Přeji hezké křesťanské svátky bez Boha a bez Krista. Je to něco jako příjemná projížďka osvětleným a ozdobeným autem bez motoru. PK

Obrázek uživatele Telesto

Pavlovi

No to je typické. Zase lžete jako když tiskne. Ach jo... Jak se vám spí?

Protože si dovolíte tvrdit, proti pozorování, že šimpanz je s člověkem křižitelný, ač není,

Kde jsem tvrdil, že šimpanz a člověk je křížitelný??? Když už, tak jsem říkal, že to s jistotou nevíme jestli je křížitelný, ale také jsem řekl, že patrně není. Takže kdo tady lže?

Zrzavý navíc tvrdil tu neuvěřitelnou drzost, že se člověk od šimpanze liší méně geneticky než dva budníčci - to je vše jen jedna velká lež.

Jak víte, že to je lež??? Už potřetí se ptám a zatím jste neodpověděl. Jen to bravůrně ignorujete...

Já Vám popsal a stále popisuji jen vypozorovaná fakta, co s čím se kříží a co se nekříží, Vy popisujete fantazijní darwinistický nepozorovatelný mýtus, co kdysi dávno (chacha - opravdu věda: kdysi dávno) bylo příbuzné a křížilo se o sto šet před milióny let - a tomu říkáte VYPOZOROVANÁ REALITA. Děláte si ze mne jen srandu!!

Nedělám si srandu. Nemůžu za to, že nedokážete pochopit ani elementární argumenty a neustále tady lžete jako když tiskne.

Takže už po několikáté opakuji. Proč gepard a levhart obláčkový (například), kteří se nemohou křížit jsou jeden baramin a člověk, který se se šimpanzem křížit nemůže jsou každý zvlášť baramin. Chápete položenou otázku? Neptám se vás na křížitelné druhy, kterým se jenom nechce. Ptám se na druhy, které se nemohou křížit, ani kdyby chtěli.

Opravdu to není složitá otázka, ale vy na ni patrně odpovědět neumíte, neboť jste se o odpověď ani nepokusil. Jen neustále přesouváte debatu jinam... Což jen dokazuje, jak jste v úzkých. No a ty urážky, lži a falešné obviňování to jen více zdůrazňují, že si nevíte rady...

ale ta křižitelnost DNES, DNES, DNES - čtěte dobře, Telesto, ještě jednou: DNES je velmi podstatným znakem skutečné, evolučně nevylhané taxonomie. Pokud to nevíte, o čem diskutovat?

Ano Pavle. DNES, DNES, DNES... mě zajímá NEKŘÍTITELNOST DNES... Opakuji dnes! A ne taková, že nechcete mít děti s královnou alžbětou, ale taková NEkřížitelnost, která je nepřekonatelná. Jako je například NEkřížitelnost již zmiňovaného levharta obláčkového a geparda. Nebo medvěda ledního a medvěda pyskatého. Proč patří do dvou baraminů a ne do čtyř. Chápete otázku??? Nebo se zase budete vytáčet a točit dokola. Nebo dokonce lhát a vymýšlet si?

Také by mě zajímalo, proč se tak zuby nehty bojíte srovnávacích výzkumů na jiných druzích než je člověk šimpanz? Vůbec jste mě neodpověděl na otázku jak jsou dle vás geneticky rozdílní koně a osli? Jen urážíte a lže... Že vám není hanba v takovém věku...

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Manipulace

Mnoho vědců dnes uznává nedostatečnost klasického darwinovského příběhu při vysvětlování toho, jak se mohou objevit nové znaky či inovace v dějinách života.

Mnoho je kolik? Tisíc? Kolik je podíl těch "mnoha vědců" vůči celku? Nemohl by autor napsat například: "Asi 10% vědců dnes uznává..."? No nemohl. Jednak je těchto "vědců" výrazně méně než 10% (autor by neuvedl pravdivý údaj), jednak i silně nadhodnocených 10% by čtenáře svádělo k nežádoucím pochybnostem.

Jedním z důvodů, proč mnoho vědců uznává nedostatečnost darwinizmu, je fakt, že vědí, že jeho vysvětlování nemohou fungovat.

Opět "mnoho vědců", kteří "vědí"? Nebo spíš vyznávají nějakou nejmenovanou ideologii, která je nutí evoluční teorii odmítat? Vědění se zde zaměňuje za víru, náboženství za vědu.

Například lidé údajně sdíleli společného předka se šimpanzy naposledy před zhruba šesti miliony let. Od té doby jsme nahromadili mnoho důležitých znaků, které nás odlišují od šimpanzů - genetické, anatomické, fyziologické odlišnosti i odlišnosti v chování a inteligenci, mezi jiným.

Tady je nejzajímavější fakt, že oněch 6 milionů let bylo stanoveno právě na základě vyhodnocení zejména genetických odlišností mezi člověkem a šimpanzem, metodě se říká molekulární hodiny. To už ale kreacionistický článek nezmíní, protože vše musí vypadat tak, že pomýlení vědci těm 6 milionům let bohapustě věří.

Atd.

Telesto

Je třeba vědět, že kreacionisté používají poněkud jinou definici lži, než je zvykem. Něco jako "lhář je ten, jehož názory se nám nelíbí".

Telesto

Lhář není jen Zrzavý, ale i Vy a V.V. a KTE a další z Vaší darwinistické církve. Proč?

Protože si dovolíte tvrdit, proti pozorování, že šimpanz je s člověkem křižitelný, ač není, Zrzavý navíc tvrdil tu neuvěřitelnou drzost, že se člověk od šimpanze liší méně geneticky než dva budníčci - to je vše jen jedna velká lež.

No, a Vaše tvrzení, že Vy vycházíte z pozorování a kreacionisté nikoli, to jste tomu dal korunu. Já Vám popsal a stále popisuji jen vypozorovaná fakta, co s čím se kříží a co se nekříží, Vy popisujete fantazijní darwinistický nepozorovatelný mýtus, co kdysi dávno (chacha - opravdu věda: kdysi dávno) bylo příbuzné a křížilo se o sto šet před milióny let - a tomu říkáte VYPOZOROVANÁ REALITA. Děláte si ze mne jen srandu!!

Opakuji: křižitelnost, ne ta evolučně mýtická "dávno tomu dávno, za devatero horami a devatero řekami se kdysi křížilo to s oním", ale ta křižitelnost DNES, DNES, DNES - čtěte dobře, Telesto, ještě jednou: DNES je velmi podstatným znakem skutečné, evolučně nevylhané taxonomie. Pokud to nevíte, o čem diskutovat? To, že jste si lživě zařadili lidoopy do hominidní čeledi - to je jen další lež Vaší evolucionistické fantaztaxonomie. Fakta pro jejich příbuznost chybějí, jak genetická, tak morfologická tak behaviorální. Je to stejný fígl, jaký děláte s dinosaury a ptáky. Najdete zkamenělinu jasného ptáka s křídly a peřím a označíte to za dinosaura (např. Archeopteryx) - a ejhle, jasný důkaz evoluce ptáků z dinosaurů. Jen kreacionisté ty důkazy jaksi nějak nevidí a potřebují, jak radíte, silnější brýle. My potřebujeme brýle, Vy nový mozek.

Jste směšná banda darwinistických prolhaných darebáků! PK

Oberon

No já bych s váma teda neměnil...

Konečně něco, na čem se shodneme. PK

Obrázek uživatele Telesto

Pavlovi

Vaše odpověď, že reprodukční bariéra není striktně závislá na genetické rozdílnosti, je pro mne nepřijatelné tvrzení ad hoc a zcela subjektivní a zavádějící.

Jak vidím, tak naopak váš názor je subjektivní. Bohužel to, že se vám má odpověď nelíbí nemění nic na faktu, který ještě lépe popsal V.V. Reprodukční bariéra je závislá více na kvalitě změn v genomu a nikoliv kvantitě. Skvěle řečeno.

A to není subjektivní a už vůbec ne zavádějící tvrzení.

Já se nekřížím s anglickou královnou ani ze sousedkou v domě, ale jsme VELMI PRAVDĚPODOBNĚ křižitelní, pářitelní. Mého výrazu "velmi pravděpodobně" se můžete chytit a začít se kolem toho točit, jak to tedy vím a co když nejsme křižitelní a šimpanzi s námi jsou?

Jste tak svázán kreacionistickou pseudoargumentací, že už se ji snažíte aplikovat na oponenty. Tedy lépe řečeno si představujete, že evolucionisté budou reagovat jako kreacionisté. Pavle, ničeho se chytat nechci a začít se točit kolem vašeho slaměného panáka. Já jsem totiž NEmluvil o bariéře takové, kdy se fyzicky jedinci křížit mohou, ale jen to nedělají.

Některé druhy se kříží nepřímo: A se nekříží s B, ale s C, a C se kříží s B, proto A patří k jednomu základnímu typu s B i C. (to platí např. u bažanta královského, obecného, slepice a krocana).

Výborně. Někam se dostáváme... Nekříží se přímo, ale patří k jednomu baraminu. A teď Pavle co se stane, když vymře druh C. Pak zde bude jen druh A a druh B, kteří se nekříží. Co když A je šimpanz, B je člověk a C např. Australopithecus???

Pochopitelně můžete namítat (a také asi budete), že to jsou spekulace vycucané z prstu. No to můžete. Ono ani není důležité, jestli to, co jsem napsal (o člověku, šimpanzi a australopithecovi) je pravda nebo ne. Důležité je, že to MŮŽE být pravda. A takových případů může být obrovské množství, když kvůli uhynutí "přechodných" druhů nemůžeme říct o dvou druzích, že se kříží byť nepřímo. A to je kámen úrazu celé baraminologie (mimo jiné). Totiž pokud neznáme potenciální "nepřímou křížitelnost" existujících druhů a vyhynulých, tak pojem baramin plave na vodě.

Podobně se nekříží liška se psem/vlkem, ale četl jsem, že to zřejmě možné je a snad i bylo pozorováno, patří do jedné čeledi, jak víte.

Dobře. Vyjmenoval jste příklady, o které mi vůbec nejde, a o kterých nebyla vůbec řeč. Jde mi o také, kde je křížitelnost neprokázána ani "údajně" či "zřejmě". Nebo ještě lépe řečeno případy, kdy se ukázalo, že to je nemožné - fyzicky.

Tak tyto příklady "nekřižitelnosti" opravdu nemyslím, Vy zřejmě ano.

Ne... jak jsem psal výše, tak tyto příklady nekřížitelnosti nemyslím.

genetická příbuznost je velmi důležitá, od ní se odvíjí vše ostatní. Šimpanz a člověk nejsou geneticky příbuzní, mají VELMI ODLIŠNÉ GENOMY, a proto se nekříží, ani člověk s jinými lidoopy.

Toto vaše tvrzení by mělo logiku, pokud by neexistovaly případy, kdy mnohem rozdílnější (geneticky) druhy se kříží nebo naopak mnohem podobnější (geneticky) se nekříží. A to je ten problém.

Vy máte vsugerován neustále výzkum člověk, šimpanz, člověk, šimpanz... a pořád dokola. Zkuste se podívat jinam. Víte jaký je rozdíl v genomu koně a osla? Třeba kdybychom aplikovali metodu, která u člověka a šimpanze ukázala shodu 70%. Kolik si myslíte, že by stejná metoda ukázala u koně a osla. Nebo geparda a levharta obláčkového.

Vaše darwinistické fantazie a násilné hypotézy na tom nic nezmění. Kreacionisté vycházejí z pozorovatelné reality, Vy z bájí a touhy hříšného bezbožného srdce, aby evoluční teorie byla pravdou.

To těžko. Je vidět, že pozorované realitě se zuby nehty bráníte. Navíc nejste (dle vaší argumentace) vůbec ochoten podrobit kreacionistické metody kritice. To je naprosto tragické...

To co píšu já, V.V. nebo KTE nemá s fantazií nic společného. Jsou to pozorovaná fakta. Ověřitelná fakta. Kdežto čirá ideologická fantazie je celá baraminologie.

A vracíme se zpět k výzkumu v článku. Já jen říkám, že referenční výzkum s jinými organismy za použití stejné metody by měl daleko větší vypovídací hodnotu. Tím by se totiž ověřila nejen spolehlivost metody, ale i to jestli je vůbec správná nebo ne. Nevím, proč se tak zuřivě bráníte běžnému kritickému přístupu, který se aplikuje všude ve vědě. Kreacionisté tam však ještě nedospěli, což je logické. Totiž pak by kreacionismus postrádal opodstatnění...

PS: S dovolením se znovu ptám, jak je to s těmi budníčky a proč jste nazval pana Zrzavého lhářem.

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Customize This