Bez výmluvy - svědectví domácí lékárničky

Napsal Timothy R. Stout

(Z Creation Matters, červenec/srpen 2008, ročník 13, číslo 4 přeložil M. T. – 7/2010)

Svědectví domácí lékárničky.jpg

Svědectví domácí lékárničky

Poznámka vydavatele:
Tohle je první z řady krátkých článků na téma „…bez výmluvy!“

Pan Tim Stout, jehož misijní aktivity zahrnují středoškoláky i vysokoškoláky, zastává názor, že důkazy o své osobě vložil Bůh zcela otevřeně a viditelně do svého stvoření. Tim říká: „Každý člověk má vlastní zodpovědnost tyto důkazy nalézt a následovat. Bůh považuje zjevení Své přítomnosti v přírodě za dostatečné k lidskému poučení, a to je to hlavní, oč tu jde. Naše výmluvy Ho nezajímají. Zajímá Ho naše víra a poslušnost. Mým úkolem je zkusit ukázat lidem věci, o nichž se domnívám, že by mohly představovat primární důkazy Boží přítomnosti; Bůh pak očekává, že jim lidé porozumí na základě pozorování přírody, kde se Jeho osobnost zjevuje.“

Zašel jsem jednou do areálu Univerzity státu Ohio a rozdával kreacionistickou literaturu jejím studentům, na které jsem narazil. Většina z nich mě přijímala přátelsky a byli mi vděční, byť někteří mou nabídku odmítli. Jeden z nich se však začal smát a pak na mě pohlédl tak, jako bych měl zelené vlasy a purpurovou pleť. Když se pak otočil a měl se k odchodu, řekl jsem mu zdvořile: „Promiňte, ale proč se smějete? Vždyť ani neznáte mé argumenty.“

Zarazil se a pravil: „Fajn, máte třicet vteřin.“ Zeptal jsem se ho, jak dlouho trvalo, než z náhodných reakcí jednoduchých chemikálií vznikla první plně funkční buňka. Odpověděl: „Patrně deset až 100 milionů let.“

Pak jsem pokračoval: „Všiml jste si někdy, že každému léku ve vaší lékárničce jednou projde záruční doba?“ Odpověděl: „Ano.“ Zeptal jsem se ho tedy, jak dlouhá asi je taková běžná záruční doba. Odpověděl, že asi dva roky až deset let. Poté jsem poznamenal, že přece všechny potraviny, koření i léky mají svou záruční dobu, většinou mnohem nižší než deset let.

Důvod této skutečnosti je nasnadě. Biologické sloučeniny se velmi rychle spontánně rozkládají. Vzhledem k tomuto faktu není za relativně krátký čas bezpečné je používat. Pak jsem na smíška udeřil: „Rozloží-li se biologické sloučeniny za méně než deset let, pak i kdyby se náhodou nějaká taková před vznikem života vytvořila, jak by byla mohla vydržet čekat přes milion let, než se z ní a jí podobných vytvořila první buňka? Biologické sloučeniny se rozloží dříve, než z nich mohou náhodné procesy něco vytvořit.

Zíral na mě s otevřenou pusou a nevěděl, jak odpovědět. Řekl jsem mu, že literatura, kterou nabízím, tyhle otázky analyzuje. On se tedy znovu zamyslel, vzal si brožurku a odkráčel. Nechť ho Duch Svatý povzbudí, aby si ji přečetl, a otevře mu srdce pro pravdu.

Od té doby jsem použil metaforu s lékárničkou při pokusech získat zájem o Boha mnohokrát. Zhruba třetina až polovina studentů se vážně zamyslí nad celou věcí poté, co si tenhle prostý příměr vyslechnou. Zdá se, že je opravdu šokuje zjištění, jak prostý a jasný je rozpor mezi příliš dlouhými obdobími vývoje, o kterých slyší v hodinách biologie, a krátkými lhůtami na každém léku, vitaminu, koření atd., se kterými se osobně setkávají.

V Římanům 1:20 čteme:
„Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu…“ I taková lékárnička vydává svědectví o živém Bohu, jehož tvůrčí dílo je zdrojem života.

PřílohaVelikost
Bez výmluvy-svědectví domácí lékárničky.doc192.5 KB
Průměr: 5 (1 vote)

Re proč

Kábrt tím asi dokazuje, že drtivá většina věcí v přírodě časem nějakým způsobem degraduje. Železo rezne, skály erodují, chemické sloučeniny jsou nestabilní, ... a jeho argument asi zní, že život je z tohoto pravidla jediná výjimka, a proto nemohl vzniknout abiogenezí.

Úplně nejelegantnější by asi bylo najít něco složitého, co ani v přirozeném prostředí (tj. nikoliv ve sterilním, neagresivním, v laboratoři) dlouhodobě nedegraduje. Napadá mě možná tak ještě diamant, zlaté šperky, ... ovšem mnoho takových věcí asi nenajdeme.

proč?

Proč by měla nějaká sloučenina vydržet miliony let? To že se ty tzv. biologické sloučeniny relativně rychle rozkládají je pravda. Živé organismy tento problém řeší tak, že je opakovaně syntetizují a staré "opotřebované" buď aktivně rozkládají, vylučují, ukládají, nebo opravují. Pro evoluci tedy stačí aby doba replikace, nebo doba nutná pro syntézu těchto komponent byla delší než doba, za kterou se rozloží.

Obrázek uživatele V.V.

re:

hm, tak treba methan ma podle wikipedie polocas zivota v atmosfere kolem 12+/-3 let. Cili za deset let by melo podle teto logiky jeho mnozstvi klesnout zhruba na polovinu.
V roce 1998 bylo v atmosfere kolem 1800 ppb methanu.
O deset let pozdeji stale kolem 1800 ppb.
Jak je to mozne, Kabrte? Zazrak? Pumpuje nam panbuh do atmosfery methan nebo co jako?

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

Šťoura, Kábrt, acylpirin

IMHO to s tím acylpirinem je úplná blbost. Kdo proboha říká, že žádné složky žádného otevřeného systému nepodléhají chemické degradaci? On někdo vydává otevřenost systému za "konzervační prostředek"?

Jistěže ne!

Druhý termodynamický zákon platí obecně jen v uzavřených systémech. Nejsem si jistý, zda v otevřených systémech někdy platí a někdy ne (k tomuto bych se intuitivně klonil), a nebo zda v nich neplatí nikdy. Jisté ale je, že chemická degradace některých složek v acylpirinu zcela jednoznačně není ztotožnitelná s nárůstem entropie. Viz. to co jsme řešili včera se Šťourou.

Obrázek uživatele Stoura

Ad acylpyrin a degradace

Acylpyrin jste do této diskuse opět zanesl Vy. Pokud jej nepovažujete za dobrý příklad, proč jste jej jako příklad uváděl?

Co se týče UV záření, ze které konkrétní studie ten údaj pochází? Myslíte si, že bylo i hluboko pod hladinou oceánů?

Dalším problémem Vaši argumentace je to, že předpokládáte na Zemi homogenní podmínky a minimální crkulaci látek. Jenže ty ani zdaleka nebyly. Voda v oceánech i vzduch v atmosféře cirkuloval a cirkuluje. To znamená, že prostředí v místě, kde látky vznikly mohlo být jiní, než v místě, kde se akumulovaly a díle reagovaly. To probíhá i dnes. Takže ten hypotetický acylprin mohl klidně přežít - alespoň na jedné z mnoha planet Vesmíru (odhad řádu počtu planet ponechám na Vás).

Co se týče toho acylpyrinu, zkusím se poptat nějakého sběratele militarií - válečné lékárničky by mohly jít sehnat, možná byla nějaká i na místě střetu nebo pádu letadla - tedy v přírodě. Ale uznávám, že škrob v tabletách může mít už dost za sebou, nebo může být sežraný. Nevím, prozatím bych nechal tuhle otázku otevřenou.

Šťourovi

No, tak se Vám opět podařilo, Šťouro, celý problém se samovolnou destrukcí organických látek elegantně převést na problém s acylpyrinem, na tom se nyní budete točit - a vidíte, máte to z krku. Tomu říkám umění "odvést pozornost od problému". Takže já kapituluji v této diskuzi s Vámi, opět. Pokud Vás ten acylyprin tak strašně zajímá, doporučuji dvě věci: něco si na webu vyhledat o autokatalýze (hydrolýze), jen Vás prosím, mne už do toho nezatahujte, vyhrál jste, jako vždy.

A to druhé: nechte někde acylpyriny ležet deset let v původním balení venku v přírodě na tajném místě, nejlépe hodně vystavené slunci a vlhkosti, abyste napobodobil podmínky na prvotní zemi (100 tisící násobek současného UV na Vás nebudu chtít, i když by to jistě bylo zajímavé) - no, a pak si nechte udělat rozbor a za deset let nám sem napište výsledek (acylpyriny budou jak čerstvé) - jak jste nad Kábrtem zvítězil a dokázal, že chemická evoluce není žádný problém. PK

Obrázek uživatele Stoura

samovolný rozklad

Pokud jsem si všiml, tak pojem entropie zanesl do této diskuse nějaký pan Kábrt.

Pokud mluvíte o samovolném rozkladu organických látek: mohl byste prosím tuto věc demonstrovat na Vámi již zmíněném acylpyrinu? To znamená uvést jak, kdy a na co se podle Vás v té lahvičce rozloží?

A co se týče trvanlivosti organických látek: ty jednodušší jsou trvanlivé překvapivě dlouho a to i v dost nehostinných podmínkách. Vizme výsledky astronomických pozorování, kde ze spektroskopického rozboru vyplývá existence uhlovodíků.

Jinak těch 100 milionů let neopomeňte pronásobit potenciálním počtem planet ve Vesmíru. Stačí aby se ta pravděpodobnost realizovala na jediné z nich. A pokud operujete zanikáním těch uhlovodíků, přidejte i jejich neustálý vznik - reakce minerálů magmatu s vodou plnou rozpuštěných látek na mnohem geologicky aktivnější Zemi než dnes.

Potvrzuji Vaši obavu

Ano, Mefiku, moje představy o entropii jsou naivní a čerpané jen z velmi populární literatury - na rozdíl od Vás, který máte do termodynamických zákonů hluboký vhled čerpaný z těch nejodbornějších knih.

Navíc k mým naivním názorům skutečně patří, že entropie a uspořádanost soustavy jsou rub a líc též věci.

A jak jsem čekal, diskuze se točí kolem entropie, místo aby se evolucionista jen prstíkem dotkl meritu věci: samovolný rozklad biogenních struktur (který je pozorovatelný i bez znalosti entropie) kontra jejich samovolný vznik - což jak myslím, bylo předmětem článku, nikoli entropie (které po významové/obsahové stránce dodnes nerozumí ani odborníci, jak se lze dočíst). S pozdravem
Pavel Kábrt

Obrázek uživatele Stoura

to Mefik: entropie

studený složený budík na studených kamnech, vše v termodynamické rovnováze bude mít mnohem VYŠŠÍ entropii než
budík rozmlácený kladivem na padrť na rozpálených kamnech, s teplem sálajícím do okolí

Možná panu Kábrtovi ušetřím cestu za fyzikem a Vám prohranou sázku, když Vás opravím. (mám sice jen doktorát z matematiky, ale snad to bude stačit i na tuhle fyziku)

Pokud těleso z vnějšku ohříváte, jeho entropie roste. Pokud jej ochlazujete, jeho entropie klesá. Finta růstu entropie spočívá v tom, že entropie ohřívače klesne vždy méně, než vzroste entropie ohřívaného tělesa a naopak entropie chladiče vzroste vždy více, než klesne entropie tělesa ochlazovaného. Růst, respektive pokles entropie je přímo úměrný teplu a nepřímo úměrný teplotě. Při stejném teple nastane proto větší změna absolutní hodnoty entropie u chladnějšího tělesa. A teplo teče vždy směrem z teplejšího na chladnější těleso.

Re: pan Kábrt

Pane Kábrte obávám se, že zaměňujete skutečnou fyzikální entropii s nějakou naivní představou makroskopické (ne)"uspořádanosti", kterou jste zřejmě získal z nějaké (ale velmi) populární literaury. Ta představa je ale chybná, a pravděpodobně odtud plynou vaše mylné závěry.

Konkrétně, příspěvek "tepelné nerovnováhy" k celkové entropii soustavy je zpravidla mnohem vyšší, než nějaká vnější uspořádanost nebo neuspořádanost. Tedy, netvrdím ale považuji za VYSOCE PRAVDĚPODOBNÉ, že např. entropie soustavy

studený složený budík na studených kamnech, vše v termodynamické rovnováze

bude mít mnohem VYŠŠÍ entropii než

budík rozmlácený kladivem na padrť na rozpálených kamnech, s teplem sálajícím do okolí

a že tedy ta druhá soustava, s tím rozmláceným budíkem, bude paradoxně USPOŘÁDANĚJŠÍ!

Jste ochoten se se mnou vsadit, že mám pravdu? Zeptáme se na názor nějakého fyzika? Wink

Customize This